Brněnský label Bivak Records, úzce spjatý s JazzFestem a jeho guru Vilémem Spilkou, vydal nyní další album kytaristy DAVIDA DORŮŽKY, tentokrát s polskými spoluhráči – s pianistou Piotrem Wyleżołem, kontrabasistou Michałem Barańskim a bubeníkem Michałem Miśkiewiczem. Ve dvou skladbách hostuje v premiéře mladý foukací harmonikář Nicholas Patu. Novinka dostala titul „When the Child Was a Child“.
S výtečným polským pianistou Wyleżołem se Dorůžka v nahrávacích studiích nesetkává poprvé; před dvěma lety spolu nahráli album „Andromeda’s Mystery“. To je ale zcela odlišné od novinky. Jak už titul napovídá, inspirací je dětství, ať už z pohledu samotných protagonistů, tak vztahujícího se k jejich dětem. A protože samotný titul představuje úvodní sentenci z legendárního Wendersova filmu „Nebe nad Berlínem“ (Wings of Desire), v hudbě převládají imprese až krystalické čistoty. Devět vesměs baladických skladeb na celkové ploše bezmála 52 minut je syceno lyrikou, leckdy melancholicky zabarvenou, jinde až mohutně bobtnající, přesto nepostrádající hutnost a bohatý rejstřík emocí. Každá skladba je postavena na neobyčejně citlivé, přesto pulsující rytmice, výrazně melodických tématech a skvostných sólových chorusech.
Zvlášť ale musím vyzdvihnout výkon Davida Dorůžky. Při jeho nadprodukci nahrávek jsem se obával, že se bude opakovat, že jeho kytarová hra přestane již překvapovat svojí pestrostí a výrazovou invencí. Nestalo se tak! V sólech panovala nepředvídatelnost, dynamičnost a nervní i ponorné frázování, nepravidelné sazby, přesto nekomplikovanost, která by odradila běžného posluchače (viz. třeba hned úvodní track „Moody Kid“). Výsostná jazzová hra, srozumitelná širší vrstvě hudbymilovných lidí, nejen jazzofilů, to je něco, co nebývá běžné. A takto vstřícně působí koneckonců celé album…
Album působí celistvě, spíše jako suita. A je vzácně vyrovnané, žádná ze skladeb nepřebíjí tu druhou. Působí podobně, jako díla z hájemství legendárního ECM, a to do jisté míry i samotným soundem. Jednoznačné je to v případě Dorůžkova klenotu „Song of the Little Sparrow Lost in the Woods“. Ostatně Dorůžka přispěl na album čtyřmi kompozicemi, jednou lepší jak druhou. Například v „In Places Where Cities End“ dokázal křehkost a jímavost povýšit na mystérium (nádherná tu jsou i sóla kontrabasisty a pianisty), v židovskou melodikou ovlivněné „Shir shel avanim vekochavim“ dosahuje vpravdě dojemné něhy.
Pianista Wyleżoł se autorsky blýsknul dvěma skladbami; vedle již výše zmíněného otvíráku „Moody Kid“ je to „Loud Silence“, sycená Chopinem a francouzským impresionismem (alespoň já to tam slyším), ale též se zábleskem vášní. Kontrabasista Barański přispěl pak expresivnější kompozicí „Claire´s Fairy Wings“.
A pak jsou tu dvě převzaté skladby. A skvostné! V přívaly omamné lyriky proměnili aktéři píseň amerického písničkáře Sufjana Stevense „Eugene“, album pak uzavírá „Nad břehym, nad vodu“ Anny Dřevjané (1905–1984). Folklórní příchuť je tu logická, neboť tato národopisná pracovnice a skladatelka vycházela z písňových tradic lašsko–valašského pomezí.
Tož: Krásné album!
Štítky