Listopadový jazz od jara již slýchám...
Altar Quartets: November

Listopadový jazz od jara již slýchám…

Altar Quartets: November
zvuk
100
obal
100
hudba
100
100

Altar znamená Oltář, což je jako název mezinárodních uskupení (Altar Quartets) kolem tvůrčí dvojice NIKOLAJ NIKITIN a ĽUBOŠ ŠRÁMEK vskutku přiléhavý. Na novém albu „November“, reflektujícím loňský listopadový pobyt obou slovenských jazzmanů v New Yorku, který oni vnímají jako přelomový v kariéře, se jedná dokonce o tři kvarteta. Dvě americká, třetí je evropské. A hudba, kterou přinášejí na Oltář jazzu, má bezpochyby světové parametry! Včetně abstraktního vizuálu (Patricie Koyšová) a grafického designu obalu (Matúš Lelovský), což vynikne naplno v podobě vinylu, či bookletu s osmi haiku producenta Róberta Pospiše…

Po předchozí nahrávce „We Salute the Night“ v podání Altar Double Quintet, kterou stejně jako nový titul vydal stále agilnější slovenský label Real Music House, pozvali saxofonista Nikitin a pianista Šrámek zámořské a evropské kontrabasisty a bubeníky opět zvučných jmen. Některé opakovaně; jde o bubeníky Jonathana Blakea a Klemense Marktla, kontrabasisty Drewa Gresse a Nenada Vasiliće a v jednom případě je sestava rozšířena na kvinteto díky maďarskému trumpetistovi Kornélovi Fekete-Kovácsovi. Plejádu protagonistů z pěti zemí doplnily tři nové tváře: kontrabasista Dean Torrey, bubeník Kweku Sumbry (oba ze Spojených států) a srbský bubeník Dušan Novakov.

CD obsahuje osm skladeb (LP o jednu méně); pět jich je autorských, tři z pera Waynea Shortera, jemuž Nikitin se Šrámkem takto vzdali hold, včetně hardbopové perly „Blues for Wayne“, kterou ale najdete pouze na CD, a to jako závěrečný track. Ostatní kompozice jsou navíc dedikovány lidem, jež jsou autorům blízcí. Vedle rodinných příslušníků jsou to také přátelé – jazzmani, kteří ale nejsou již mezi námi. Na památku Rostislava Fraše zní až krystalicky čistá, lyrická balada „Earl Rostislav“ s rozechvělým tenorem a perlivým pianem. Shorterův majstrštyk „Black Nile“ je pak věnován slovenskému saxofonistovi Dušanu Húščavovi; jde o mistrně pojatý bopový kvintet s plavně šlapající rytmikou (Vasilić a Marktl) a strhujícími sóly sopránky, piana a trubky. Další Shorterovou skladbou na albu je hned úvodní „Footprints“, v níž Nikitin ani zbla nekopíruje autora, a přitom to má taktéž šťávu (smekám!); rytmika je hutná (Gress a Blake), ozdobou klavírní a basové sólo. Do třetice pak mocně gradovaná balada „Ana Maria“ s tenorem a kongeniální rytmikou (Torrey a Sumbry), v níž dojde i ke vzrušujícímu rozvolnění hardbopového výraziva.

Nikitinovo pojetí saxofonové hry staví na oné nepředvídatelně výrazové, emotivní a narativní nevyčerpatelnosti hry Johna Coltranea, což je nejmarkantnější v titulní kompozici „November“, kde se chopil tenorsaxofonu. Se sopránkou pak dosahuje vzácně, protože duchovně pojaté vášnivosti v jeho vlastní „Lux e Terebris“ (s výtečnou rytmikou Vasiliće a Novakova), a výrazně zralé melodičnosti ve Šrámkově „Ask Your Conscience“. Šrámkova klavírní hra má sice leccos z McCoye Tynera (když už tu padlo Coltraneovo jméno), ale je v ní zároveň rozpuštěna celá linie moderního jazzového piana; tedy až na free jazz. Šrámek nepotřebuje pustit prsty na zběsilý trip, aby jeho hra vzrušovala…

Nijak nepřeženu, když napíšu, že dvojice Nikitin a Šrámek tvoří středobod současného (nejen) slovenského jazzu!

Alba se lze dopídit zde.

Nikolaj Nikitin & Ľuboš Šrámek - Altar Quartets: November