Kytarista, improvizátor a skladatel filmové hudby DAVID KOLLAR během koronavirové karantény nezahálel; ostatně pracovitějšího muzikanta v československých luzích a hájích byste asi hledali marně (snad až na jiného kytaristu, Libora Šmoldase). Ostatně v rozhovoru, který jsem s ním vloni vedl, je všechno černé na bílém. Však mu jeho domovský label Hevhetia vychází vstříc; osvícený vydavatel Ján Sudzina velmi dobře ví, jakého zdatného koně má ve svojí stáji…

Není to tak dlouho, kdy Kollar vydal skvělé sólové album „Sculpting In Time“, jež mimochodem získalo jednu z nejprestižnějších slovenských cen Radio Head Awards za Nejlepší jazzové album roku, a v srpnu spatří světlo světa album další, tentokrát v duu s Arvem Henriksenem. S ním již jednu nahrávku pořídil; bylo to před dvěma lety a „Illusion Of A Separate World“ jsem samozřejmě také recenzoval. A zdá se, že to nové, jež dostalo příznačný titul „Unexpected Isolation“ , bude ještě lepší! Premiéru toto netrpělivě očekávané album bude mít 22.srpna v rámci letošního ročníku HevhetFestu v Košicích. Zde je alespoň několik ukázek:

Unexpected Isolation by David Kollar & Arve Henriksen

Kollar také napsal a natočil mimo jiné hudbu ke slovenskému televiznímu dokumentu „Fantastický stredovek (príběhy gemerských fresek)“ a v červnu dokončil speciální autorský projekt „10 Poems For Ronroco“, ve kterém má hlavní slovo ronroco, tradiční kytara z oblasti And. Na tu hraje Kollar svým vlastním, unikátním způsobem. Vyjde na CD v podobě minialba a bude představeno taktéž na HevhetFestu a showcase labelu Hevhetia v Košicích.

Fantastic medieval – Soundtrack for TV documentary by David Kollar

Právě jsem dorazil k sobě do studia. Chodívám sem každý den pěšky cca 50 min. Už víc jak tři týdny nahráváme s Arve Henriksenem album, které by vůbec nevzniklo. Právě, když jsme spolu telefonovali a domlouvali se, co budeme v Praze na křtu mého alba hrát, mi napsal organizátor, že se to ruší. Hned na to se zrušil i můj koncert s Erik Truffaz Quartet v Bratislavě a koncert k filmu Stretnutie v Praze. Samozřejmě jsme si hned řekli, o kolik peněz jsme přišli. Měl jsem v průběhu tří dní 3 koncerty (dnes už jich mám zrušených 9). Začali jsme se smát, že to není možné. Arve začal rušit letenky a já objednávku na auto z půjčovny. Pár dní jsme sledovali zprávy a psali si. Dostal jsem nápad… Nahrajeme album, které by nevzniklo. Měli jsme hrát koncerty a určitě by nikoho z nás nenapadlo nahrávat nové album. Arve vydal v listopadu 4vinyl a já v prosinci Sculpting In Time. Další album bych plánoval možná na 2021. Chtěl jsem hrát koncerty k albu a filmu Punk je Hneď. Stihnul jsem odehrát jen dvě představení…“ (3.dubna 2020)

To je úryvek z „koronavirového“ zápisu Davida Kollara v jeho veřejném internetového deníku. Jde o velmi poučné čtení, vyvěrající z upřímnosti a hloubavosti profesionálního umělce postaveného proti jeho vůli mimo veřejné působení, jež ho živí (a celou jeho rodinu). Zároveň je odstřižen od publika, od posluchačů, pro které hudbu dělá a kteří dodávají jeho tvorbě ten hlavní smysl. A tak není divu, že o něco později nechyběl na adresu veřejnosti v souvislosti s online koncerty coby spásou také povzdech, téměř na hranici se zoufalstvím: „Když bylo dobře, alba jste nekupovali. Když byly koncerty, šlo něco lepšího v telce. Když je zle, tak potřebujete, abychom vám hráli zadarmo do počítače, aby se zachránila kultura… Tak jak to vlastně je…?“ (18.dubna).

CORONOMORPHIA (single) by David Kollar

Už mi je v té Coroně nějak celkem dobře. Navykl jsem na režim, který v podstatě vylepšil vztahy v naší rodině. Předělal jsem kuchyni, vchodové dveře a začali jsme se synem vařit. Sledujeme filmy. Dnes jsme viděli Muž na měsíci od Miloše Formana. Jsme podstatně víc spolu. S dcerou jsme začali hrát Sedmové karty. Mnohem více se smějeme a plánujeme společně.

Začal jsem mnohem více přemýšlet o mé tvorbě, obracet se k ní zpětně. Jsem velmi hrdý na každou nahrávku, i když nejsem úplně spokojený asi ani s jednou. Seriózně přemýšlím nad smyčcovým kvartetem. Začal jsem nahrávat krátké hudební básně s ronrocem. Konečně se mi ho podařilo dát do kupy. Sehnat struny na jeho delší menzuru zabralo několik měsíců…“ (24.května)

A zatím poslední zápis, a to ze 6.července v 5:51: „Pomalu se domlouvají koncerty. Ty pro mne velmi důležité v zahraničí ne. Nikdo neví, kdy přijde druhá vlna. Mrzí mne, že nevyšel koncert v Praze v Divadle X10. Měli jsme křtít album Sculpting In Time, hrát do filmu Stretnutie s Michalem Kořánem a odtud rovnou do Bratislavy hrát několik skladeb s Erik Truffaz Quartet.

Nakonec jsem rád, že jsem si tehdy při pivě vymyslel projekt Punk je Hneď! s live hudbou. Dají se hrát solo koncerty v této podobě po Slovensku. Snažím se rozběhnout taky live projekt Crime On the Bunny. Vzal bych si na bicí Jožka Ragana. Nedaří se nám zabookovat ani jediný koncert.

Vypadá to, že po té Coroně, a nebo mezi jejími fázemi, to bude ještě horší, než jsme předpokládali. Ten takzvaný hlad po kultuře už asi nepřijde. A když se to vůbec vrátí do normálu, tak to nebude ani takové, jaké to bylo před Coronou. Krachla spousta provozoven, hudebních klubů a muzikantů. Hlavně, že otevřeli obchody a hospody. Na to jednou doplatíme…

Doufejme, věřme, modleme se všichni, kdo si bez živé hudby nedokáží představit život, aby se ten kruh opravdu neuzavřel!

A Davide, hlavu vzhůru…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..