Slovenský trumpetista LUKÁŠ ORAVEC není čtenářům JazzPortu neznámou osobností; mimo jiné se tu psalo o jeho debutovém a prozatím posledním albu . Dostaly se mi do rukou, byť se zpožděním, další dvě alba, dokazující jeho nevšední talent a dnes již hráčskou zralost na mezinárodní úrovni. Byla by škoda se o nich nezmínit…
Lukáš Oravec si budoval svoje jméno velmi cílevědomě a s pracovní pílí a houževnatostí. Rozhodující bylo studium u Piotra Wojtasika v Katovicích. „Zanalyzoval každý problém mé hry, nátisku, dýchání a artikulace,“ vzpomíná Oravec na svého učitele, jehož formovalo dlouholeté muzikantské přátelství s legendárním americkým saxofonistou Billym Harperem.
„V momentě vymyslel ideální příklad, cvičení, které přesně řešilo daný problém. Odnesl jsem si hromadu návyků a výborných svičení, které mě po rozehrání nastaví na úplně jinou úroveň hraní. Ale u Piotra byla důležitá i lidská stránka. Byla to gesta, jichž byl schopen jen opravdový přítel.“
Také Oravec šel cestou tvořivých spoluprací se zahraničními jazzmany, zhusta ze zámoří. Defilé je úctyhodné, tak zmíním alespoň jména jako Aaron Goldberg, Danny Grissett, Vincent Herring, Rick Margitza, Wayne Escoffery či Bob Mintzer. Natočil čtyři alba pod svým jménem a jako sideman se dosud objevil na tuctu nahrávek.
V roce 2015 vyšlo druhé album Oravcova kvarteta, a to vlastním nákladem. Zove se „Piotrology“ a je dedikováno někdejšímu učiteli Wojtasikovi. K Oravcovi, věhlasnému maďarskému pianistovi Kálmánu Oláhovi, kontrabasistovi Tomáši Barošovi a bubeníkovi Dávidu Hodkovi se jako host přidal hvězdný Vincent Herring s altsaxofonem. Oravec se svými spoluhráči kuje hard-bopovou materii po svém, se značnou melodickou i výrazovou invencí. Bezmála třiapadesátiminutové album obsahuje šest rozměrnějších kompozic, z nichž tři jsou z pera lídra, o zbytek se dělí Baroš (2) a Herring (1). Oravec je výborný i jako autor. Dokazuje to hned v úvodní, titulní skladbě. Následující „Moonday“, s výrazným melodickým tématem, je věnována trumpetistovi Martinu Ďurdinovi, známému předevím z kapely Polemic, hrající ska/reggae. V létě 2014 náhle zemřel, když mu selhalo srdce a záchranka přijela příliš pozdě, protože zabloudila. Bylo mu pouhých 40. A protože si nestřádal peníze, museli se mu na pohřeb skládat přátelé. Smutný příběh. Ale skladba nevyznívá pouze smutně, také oslavuje hudbu a člověka, pro něhož byla hudba vším. Album vrcholí další Oravcovým autorským majstrštykem – „Mood For Wood“ (10:26) s dedikací slavnému trumpetistovi a jazzovému novátorovi Woodymu Shawovi. Hudba tomu také odpovídá; je dravá, řízná, dynamicky i výrazově proměnlivá, s magmatickou rytmikou a sólovými erupcemi.
Hodnocení: 80%Ludo Kotlár Trio si pozvalo na svoje debutové album „Hangin´“ (vydal Hudobný fond Slovakia) nejen amerického tenorsaxofonistu Waynea Escofferyho (což samo o sobě je pozoruhodné!), ale též Lukáše Oravce. Ludovít Kotlár je velkou nadějí jazzového klavíru na Slovensku a první deska jeho tria (+ bubeník Marián Ševčík a polský kontrabasista Tymon Trabczyński) je nejen účastí hostujících renomovaných jazzmanů navýsot vydařená. Vedle triové síly, jež do sebe nasála inspirace expresivním jazzem avantgardnějšího zvuku, folklórem i skandinávskou lyrikou, na albu vybuchuje čtyřikrát, tedy z plné poloviny, hard-bopový dynamit právě díky dechům. Z toho dvě skladby jsou dokonce z pera Oravce. Jeho dravé sólo v úvodní kompozici „Orfa Roots“ a následná triová jízda zvedají doslova z křesla (nebo kde to sedíte při poslechu hudby). Saxofonista jízdu následně zpomalí, aby si pohrál z rafinovanou gradací. Zazní také „Moonday“, známá již z Oravcovy desky „Piotrology“, která zachovává bohatou melodiku.
Hodnocení: 90%Vše podstatné o Lukáši Oravcovi, včetně jeho nadcházejících koncertních aktivit s Big Bandem Gustava Broma, Matúš Jakabčic CZ/SK Bandem, Kaunis Five či vlastním kvartetem s excelentními hosty Seamusem Blakem (sax) a Dannym Grissettem (klávesy), s nimiž plánuje počátkem listopadu natočit album ve svárovském studiu, najdete na jeho stránkách.