Paralelní sny o kámasútře avantgardního jazzu

Po pozoruhodném debutu „Metamorphosis“ (veto records, 2020) vydal LAURA SCHULER QUARTET v letošním předjaří druhé album! Zove se „Sueños Paralelos“ (čili Paralelní sny) a vyšlo na značce antidrò-records. Kromě švýcarské houslistky, vokalistky a skladatelky Laury Schuler kvarteto tvoří její krajané, hráč na syntezátory Hans-Peter Pfammatter a bubeník Lionel Friedli, a také slovutný americký tenorsaxofonista Tony Malaby.

Laura Schuler se narodila v roce 1987 ve švýcarském Langenthalu. Vyrůstala v muzikantské rodině a na housle začala hrát již v sedmi letech. Po studiu klasických houslí se začala zajímat o jazz a improvizovanou hudbu; proto v letech 2011-2013 studovala jazzové housle nejdříve v Bernu, poté v Dánsku, Švédsku a Finsku v rámci programu Nomazz (Nordic Master In Jazz). V létě 2014 absolvovala mistrovská studijní setkání s Davidem Liebmanem, při nichž se zdokonalila v komponování a umění improvizace. Od roku 2020 používá při newyorských pobytech také pseudonym Kate Birch; pod tímto jménem rozvíjí techniku svého hlasu ve spojení s houslovou hrou, také produkuje a mixuje hudbu. Působila či nadále působí v celé řadě souborů. Vedle výše zmíněného vlastního kvarteta hraje v triích Esche a Kwestia, v letech 2014-2017 šéfovala kvintetu Kronikor, byla členkou tria Aberratio Ictus (2013-2016) a v letech 2015-2019 součástí dvanáctičlenného ansámblu Das Seltene Orchester, pro který také komponovala. Skládá i živě hraje pro taneční produkce kolektivu Bufo Makmal. Se svým bratrem Luziem Schulerem a trumpetistou Nicolou Habeggerem založila ve svém rodišti festival Färbi-Jazzfest, jenž se zaměřuje na hudbu z kreativní mladé scény.

Hans-Peter Pfammatter (roč.74) je klávesák, jenž působí v kapele New Bag legendárního kytaristy Christyho Dorana a vede vlastní kvarteto Scope, ve kterém hrají ještě Lucien Dubuis, Urban Lienert a osmačtyřicetiletý bubeník Lionel Friedli, taktéž člen kvarteta Laury Schuler. Bezmála šedesátiletá osobnost amerického avantgardního jazzu Tony Malaby, který je od roku 1995 nedílnou součástí newyorské scény (Charlie Haden´s Liberation Music Orchestra, Paul Motion´s Electric Bebop Band, Mark Helias Open Loose, Fred Hersch Trio+2 atd.), náramně zapadl mezi helvetské muzikanty. Ostatně Schulerová s ním v jazzové metropoli světa zhusta spolupracovala a padli si evidentně do oka. Nejinak je tomu v jejím autorském projektu…

„Sueños Paralelos“ autorka přirovnala k plátnům malířky Georgie O´Keefe (1887-1986), pro jejíž černobíle geometrické i barevně expresivní dílo byl jedním z hlavních témat New York. A toto divoce pulsující velkoměsto inspirovalo i švýcarskou hudebnici. „Pokud jste někdy strávili den vyřizováním pochůzek třeba na Manhattanu, tak takhle nějak ta deska vypadá,“ dodává. „Je to intenzivní, je to chaos, je to nelineární, a ve vzduchu je neustále něco elektrizujícího.“ V její hudbě je tak možné slyšet ozvěny raných Henry Cow či King Crimson z první poloviny sedmdesátých let. Neexistuje dnes mnoho souborů, jež by dokázaly s takovou výrazovou funkčností začlenit tento prog-rock do volné improvizace a free jazzu. V šesti skladbách tak na maximum soustředěná čtveřice protagonistů povyšuje chaos na inspirační zdroj pro hudbu vzrušující, melodickou i brunátnou, propracovanou do zvukových labyrintů tvořících doslova květinové vzory. Ale pozor! Žádné vůně, křehkost, nadýchané barvy, ale mráz či krystalizující magma…

Hned úvodní track „When Everything Falls Into Place“ vás smete! Tah, housle s vokálem, unisono sazby, freejazzové sólo saxu, minimalistické zvukové stěny, nabobtnalé sólo syntezátoru, erupce bicích… Proměnlivý rytmus, ostrohranný kontrapunkt, freejazzové dialogy, zdrsněně industriální syntezátory, brunátný zvuk, to vše se na vás hrne i ze skladeb „Easy“ a „Feed Your Power“. Ovšem kvarteto umí i lyricky baladit, hlavně díky Malabymu, který dokáže hrát neobyčejně melodicky, což dokazuje v „Prospect Park“. Ale vrcholem hudební lyriky je kompozice „One For the Dreamer“! Po snovém úvodu vybuchnou barvy, housle s vokálem se proplétají se saxem, rytmika jde tvrdošíjně proti nim, takže vzniká napětí… Album pak vrcholí více než desetiminutovou parádou „Baby It´s Freejazz“, v níž se snoubí všechny výše popsané polohy. Mistrná fúze free jazzu, power-jazzu a cool postupů je něco jako kámasútra avantgardního jazzu!