Na podzim loňského roku vydala klavíristka a skladatelka KRISTINA BARTA se svým kvartetem nové album s přiléhavým titulem „Endless Questions And Answers“. Jde o pozoruhodnou nahrávku, o níž nemohu nenapsat, byť uplynulo již osm měsíců. Jde o stále aktuální počin, a nejen proto, že se objeví co nevidět vinylové vydání. Jeho křest je plánován na 5. srpna od 21.00 v pražském Jazz Docku!
Se dvěma alby „EMA29“ (2017) a „Love And Passion“ (2021) na rakouské značce Alessa Records se Kristina Barta zařadila mezi výrazné jazzové tvůrkyně na evropské scéně. Novým albem „Endless Questions And Answers“ svoje vysoké renomé přesvědčivě potvrdila. To vyšlo opět ve spolupráci s Alessa Records, tentokrát ale navíc i se specialistou na vydávání vinylů a jejich globální distribuci (včetně CD) Second Records.
Inspirací pro další autorský projekt Kristiny Barty je tentokrát klasický akustický zvuk jazzového kvarteta. Čili nekonečné otázky a odpovědi probíhající skrze hudební dialogy a komunikaci mezi jednotlivými nástroji a spoluhráči. „Témata a vlastní niterná komunikace v mé hlavě se odrážejí v názvech jednotlivých písní. Nekonečné otázky a odpovědi k tématům jako jsou životní ztráty, pocity štěstí, životní změny, globální problémy,“ dodává skladatelka.
Kristina Barta zformovala nové kvarteto po vystoupení na světovém veletrhu JazzAhead v roce 2021. Změna se dotkla nejen výběru spoluhráčů, ale také jejího kompozičního stylu. „Album ztělesňuje progresivní vývoj mé hudby inspirovaný akustickým zvukem jazzového kvarteta a odráží v sobě můj nově nalezený pocit osobní svobody. Zabývá se také složitostí myšlenek, které pramení z neustálého zkoumání otázek a z objevování odpovědí,“ vysvětluje. Vzniklo tak mezinárodní uskupení. Vedle slovensko-české rytmické dvojice Peter Korman (kontrabas) a Marek Urbánek (bicí) figuruje slovutný slovinsko-americký tenorsaxofonista Jure Pukl. Ten studoval ve Vídni, Haagu, na Berklee College of Music (jeho pedagogy byli Joe Lovano a George Garzone) a nakonec v Grazu, kde získal titul magistra. Během svých studií hojně koncertoval a nahrával; v jeho portfoliu najdete taková jména jako Dave Liebman, Branford Marsalis, Esperanza Spalding, Maceo Parker, Vijay Iyer, Adam Rogers, Aaron Goldberg, Jonathan Blake atd.
Odpovědi na klasický zvuk akustického jazzového kvarteta najdete ve všech devíti skladbách, tu méně, onde více. Všechny propojuje smysl pro melodičnost, nosná témata, výrazové bohatství, bobtnající dynamika a mnohdy až strhující instrumentální výkony. Zní tu melodický hard bop („The One Who Believes“), který na sebe bere i podobu zpěvné baladičnosti („No Time Ritual“), meditativnosti („Everything´s Changed“) a nezměrné jímavosti („It Is a Folly To Take Comfort In the Past“). Ve „Without Anxiety“ doslova zpívá kontrabas, piano je perlivé, dokud zvuk nenabude intenzity. Podobný postup najdeme v „Losses“; tam je to ještě razantnější, hlavně díky saxofonistovi. Navíc tu v klavírním sóle lze zaznamenat názvuky klasické hudby. Barta vůbec hraje v průběhu celého alba s notnou dávkou nepředvídavosti, s jiskřivým pnutím mezi prstokladem levé a pravé ruky. Nejživější hardbopovkou je tu pak „Fictional Trips“ s patřičnou gradací a chrlenými sóly, včetně bicích. Kristina Barta a její kvarteto potvrzuje, že tento model pojetí komorního jazzu je vlastně nevyčerpatelný, neboť jej určuje individualita každého jednotlivého instrumentalisty a schopnost kolektivní interakce.
Ono výše zmíněné více se pak vztahuje ke dvěma skladbám, jež shodou okolností album rámují. Úvodní „Break Through Some Border“ je sycena směsí zvukové intenzity, napětí vyvolávající rozvolněnosti a bluesových emocí; sóla jsou široce emotivní, v tom klavírním jsou patrny dokonce postupy barokní hudby! Závěrečný track s jasně vypovídajícím titulem „Impro D19“ pak vznikl z volné kolektivní improvizace, zprvu neidiomatické; posléze se saxofonista v sóle rozběhne od melodie k free jazzu, klavíristka zahušťuje, tmelí a prošívá; proud graduje.
Je dobře, že ty otázky a odpovědi jsou nekonečné! Těším se na další…
