„Snažíme se o to, aby naše hudba měla přesah, aby odkazovala k jiným druhům umění nebo zkrátka k životu obecně. To je i důvod, proč jsme pro album zvolili název Living Stories.“
To jsou slova tenorsaxofonistky Nely Dusové a kytaristy Jana Laciny, autorů repertoáru kvarteta 2in2out, jež na přelomu května a června vydává svoje debutové album. To bude poprvé křtěno v Boskovicích dne 3. června v rámci festivalu improvizované a jiné hudby Melomania.
V SONO Studios se v listopadu loňského roku sešli kromě výše zmíněných Nely Dusové a Jana Laciny ještě kontrabasistka Klára Pudláková a bubeník Adam Sikora. Nahrávání, mix a mastering měl na starosti Adam Karlík. Album „Living Stories“ je graficky vytuněno Tomášem Grolichem, úzkým spolupracovníkem labelu Bivak Records, jež debut kvarteta 2in2out vydává. Důležitou součástí obalu CD se staly také fotografie Romana France, které vznikly v prostorách starého kulturního domu v Jasenici. „Naše hudba je abstraktní a stejně, jako často dostáváme dotazy ohledně názvu kapely, přicházejí i otázky k obsahu našich skladeb. Těší nás, že Roman uchopil název alba po svém a zasadil ho do svého světa s notnou dávkou nadsázky, humoru a hry. Na fotografiích spolupracoval také fotograf Gabriel Fragner a spousta tamních nadšenců, kterým velmi děkujeme,” přibližuje Nela Dusová.
Album obsahuje deset neobyčejně vytříbených a vycizelovaných kompozic. Než se pustím do recenze, nechám promluvit předního jazzového kytaristu a pedagoga Davida Dorůžku: „Na kompozicích 2in2out cením především originální nápady, zajímavá formální řešení a též obsahový přesah, který zdaleka není v dnešním moderním jazzu vždy samozřejmostí, ba troufl bych si tvrdit, že často se ho spíše nedostává.“
Debut otevírá „Something Given“, skladba inspirovaná hudbou Briana Bladea. Slyšel jsem ji před rokem se sopránkou, zde nakonec zvítězil tenor. Ostatně celé album je ve znamení tenorsaxofonu, na který Dusová hraje s grácií, s neobvyklým šarmem, lehkostí; zvuk je nadýchaný, melodický, hladivý a zároveň krevnatý. Jakoby saxofonistka vstřebala to podstatné z estetiky cool jazzu a hard bopu. Kvarteto výtečným způsobem, aniž by ale tlačilo na pilu, nejen tuto skladbu dokáže šťavnatě vygradovat. Následující „Maniny“ horkokrevně tepou, přičemž svoje kvality sólisty prokáže také Lacina; jeho kytara zařezává i dští naplno, prsty nejsou hbité samoúčelně. Poté přichází trojice skladeb, jež ochucují jazzový koktejl prvky vážné hudby, avantgardy a názvuky lidové hudby. Necelou půldruhou minutu trvající „Amorfa“, inspirovaná slavným obrazem Františka Kupky, je duetem tenorsaxu a kontrabasu hraným smyčcem. „Over the Abyss of Betrayal“, která posloužila jako první singl, do sebe vstřebala nejen hardbopovou intenzitu, ale také rozvolnění ve jménu avantgardního jazzu; napětí by se tu dalo přímo krájet. „Březen“ je sycen severskou náladou a´la ECM; melancholická melodie se tu snoubí s názvuky folklóru, to vše umocněno výtečným kontrabasovým sólem. Folklórním nádechem je ostatně obohacena i skladba „K labutím“, inspirovaná místem, kam chodila rodina Laciny v časech covidu; jde o dynamicky proměnlivý duet kytary a bicích.
A pak už to 2in2out opět hrne. Kytaristova svižnůstka „Jimurt“ již v názvu skrývá dvě odlišné estetiky přístupů ke kytarové hře, a to Jimiho Hendrixe a Kurta Rosenwinkela; ostře sekané kytarové fráze nakonec ústí do hutného jazz-rockového sóla. Dusové „Normal People“, inspirovaná novelou irské spisovatelky Sally Rooney, by se dala charakterizovat jako hardbopovka s cool náladou. „Pohádka pro Margi“ (pro Lacinovu dcerku) představuje navýsost melodickou baladu; ale žádná unylost, jsou v ní emoce! Vydařené debutové album kvateta uzavírá Vánocemi inspirovaná kompozice „Soon“; melodickou vzletnost umocňují vzrušující sólové chorusy, aby pak ve finále vyniknul saxofon prodchnutý duchovní náladou.
Neobyčejně vyzrálé první album!
