Soubor ALF CARLSSON / JIŘÍ KOTAČA QUARTET vydává 17. května u Animal Music nové, v pořadí druhé album. Dostalo titul „Our Stories“. Nedávno jsme vás o tomto chystaném počinu ostatně informovali.
Společným projektem se švédský kytarista Alf Carlsson a český trumpetista Jiří Kotača přihlásili o pořádně silné slovo již v listopadu roku 2019, kdy na značce Amplión Records vydali znamenitý debut „Journeys“. Od počátku je hudba kvarteta, v němž oba lídry doplňují bubeník Kristián Kuruc a kontrabasista Peter Korman, sycena moderním jazzem, který protagonisté samozřejmě pojímají jako houbu nasávající vše možné, včetně jazz-rocku, mainstreamu i skandinávské lyriky.
Bezmála šestačtyřicetiminutové album obsahuje devět autorských skladeb. A od počátku je to pro mne zážitek! I když jsem v roli recenzenta, nebudu přece potlačovat nadšení… Otvírák „Wanderer“ začíná ambientně, zprvu je seversky zamlžen, posléze středomořsky proteplen; imprese jsou nakonec překryty expresemi. V následující „Faith“ je trubka davisovsky zabarvena dusítkem a je to její vzlet k nebesům; čím výše stoupá, tím je vášnivější. „Alf´s Groove“ představuje hutnou jazzrockovou svižnůstku; jako její protipól pak slouží barvami bohatý „Relief“, jímavá balada s ambientním začátkem, s kontrabasem hraným smyčcem a sólovým chorusem trubky.
„Air-Conditioned JK“ odpálí bicí, rytmika pak hřmotně pochoduje, také výrazný motiv je přímočarý; po rozvolnění opět kvarteto udeří a vznítí se sólo trubky. Kontrabasová miniatura „Before the Storm“ je vlastně čímsi jako předehrou k nadupanému fusion majstrštyku „Supercell“; plnokrevné fráze, trubka je elektrifikovaná, tudíž nemilosrdně intenzivní, po jejím sóle doslova vybuchne kytara, dojde i na erupci bicích. Následující sedmiminutovka „Hotel Piast“ působí líně, přemítavě, takže nádherná melodie může až bobtnat; tu bohatě rozvíjí trubka, přičemž skladba nabývá na intenzitě. Kytarové sólo ale vyznívá vlídně. Vskutku vydařené album uzavírá „Brno Boyz“, ovlivněná hip hopem, s hitovými ambicemi (slyšíte, rozhlasové stanice napříč éterem?); v závěru kulminuje dravým sólem trubky evokujícím (považte!) alternativní úderku Už jsme doma…
