Fairy Tale, toť již zodpovězená otázka!

Fairy Tale, toť již zodpovězená otázka!

Fairy Tale, toť již zodpovězená otázka!
FAIRY TALE: That Is the Question
zvuk
obal
Hudba
zpěv
Hodnocení čtenářů6 Hlasů
4.3
Hodnocení

Deset let jsme si museli počkat na další, v pořadí třetí album slovenské art/prog rockové kapely FAIRY TALE. Byť je jejich hudba označována jako drsná, podle mne je nahrávka „That Is the Question“, jež vyšla před třemi měsíci na značce Hevhetia (sublabelu Hev-Het Tune), především umně proaranžovaná, s vynikajícími instrumentálními výkony bez prázdných exhibic…

V roce 2017 sice (také na Hevhetii) vyšlo album „Veľký voz“ vedlejšího projektu Babokalyps, ale trojice Barbora Koláriková (zpěv, baskytara), bubeník Ľubomír Pavelka a vůdčí duch Peter Kravec (kytary, zvukový design) jako Fairy Tales opravdu deset let nevydali nic. O to větší radost mám z toho, že se nová nahrávka povedla! Přispěla k tomu také dvojice hostujících klávesáků Marek Škvarenina a Adam Lukáč…

Fairy Tale, toť již zodpovězená otázka!
FAIRY TALE: That Is the Question
zvuk
obal
Hudba
zpěv
Hodnocení čtenářů6 Hlasů
4.3
Hodnocení

Album „That Is the Question“ nebylo inspirováno pouze slavným Hamletovým výrokem. Nápad také vzešel z debat členů kapely se slovutným Hughem Symem, který je zodpovědný za grafiku alba. Je vám to jméno povědomé? Pak vězte, že je to bývalý klávesák kanadské legendy Rush a poté i dvorní grafik jejich alb; jeho grafický um pak zdobí alba i takových kapel jako např. Saga, Whitesnake, Kingdom Come, Styx, Bad English, Megadeth, Iron Maiden, Dream Theater či Queensrÿche. Peter Kravec k tomu říká:

Strávili jsme poměrně hodně času diskusí a upřímnou vyměnou názorů na význam potřeby umělecké tvorby, aniž bychom byli slavní, populární, oceňovaní, zbožňovaní…nebo zda je vůbec možné zůstat kreativní bez jakékoli zpětné vazby? Má to ještě nějaký smysl? Být či nebýt – Udělat to, nebo ne. To je otázka.“

Tohle album by mohlo mít našlápnuto do světa. Významnou měrou se na něm také podepsal britský zvukař Simon Heyworth, který nahrávku masteroval. Ano, je to ten samý zvukový inženýr, jenž se proslavil díky práci na legendárním Oldfieldově albu „Tubullar Bells“; následovala poté spolupráce mimo jiné s King Crimson, Simple Minds, Rickem Wakemanem, Marillion a Nickem Drakem.

Ovšem nic z toho by nebylo nic platno, kdyby hudba Fairy Tale neměla tvůrčí potenciál!

Začnu ale od jediné slabiny alba. Tím je zpěv Kolárikové. On v jádru není špatný, ale vzhledem k vycizelované istrumentální složce působí místy tak nějak amatérsky. Není patřičně hutný a angličtina zní jaksi školometsky. Patrné je to hned v titulní písni, která má jinak šmrnc. Dost mne to mrzí ve skladbě „Wake Up“, jež je instrumentálně vybroušená a zvukově šťavnatá. V probarvené, více než desetiminutové kompozici „Sophie“, která má podobu suity, ale její zpěv už naštěstí pasuje; jde o skutečné vyvrcholení alba, kde si můžete vychutnat postupy King Crimson, to jest udivující instrumentální propracovanost, též i hard rockové prvky s příchutí gotiky. Mezi deseti tracky najdete také tři zvukově experimentální, až mysteriózně ambientní miniatury „Wasting the Sound 1 – 3“. Album to nesmírně osvěžuje… Výborný nápad!