Z Pluta zní silně uOuO...
uOuO: In Pluto
zvuk100%
obal100%
hudba100%
100%Průměrné skóre

O česko-slovenském triu KIN jsem tu před nedávnem psal v souvislosti s recenzí jeho debutové nahrávky, eponymního EP. Slovenská část v podobě dua uOuO, čili kytarista Štefan Szabó a saxofonistka Michaela Turcerová, vydala poslední březnový den první album pod názvem „In Pluto“, a to díky Hudobnému fondu…

Jestliže KIN nastínil v srdci Evropy nový směr v jazzu, duo uOuO zažehlo světlo a osvítilo dosud jen tušené kontury nového jazzového výraziva, jež nemá široko daleko obdoby. Nořil jsem se do téhle hudby pod čerstvým dojmem celé řady evropských novinek z hájemství volné improvizace a free jazzu, takže jedinečné novátorství slovenské dvojice vytanulo o to vehementněji. Protože tam, kde jiní pracují s jedním nápadem desítky minut, Szabó s Turcerovou zdobí každou ze dvanácti drobných skladeb celým krajkovím nápadů. A pak je tu ještě jeden pro mne podstatný rys: ty skladby mají tvar, čili začátek, konec a mezi tím vývoj. Nepředvídatelný, avšak nepostrádající logiku. Nejde jen o abstraktní shluky tónů vyhřezlých z neidiomatické improvizace, které jsou si pak podobny jako vejce vejci. Hudba dua nestaví jen na fyzické, energetické stránce instrumentální hry, závisející hlavně na momentálním rozpoložení a nasazení aktérů; v jeho skladbách nechybí příběhovost, uchopení myšlenky, ztvárnění konkrétní představy.

Ve skladbách alba „In Pluto“ se promítají zkušenosti a vývoj obou instrumentalistů. Již v roce 2015 Szabó tvořil duo s bubeníkem a vibrafonistou Janem Fialou, jež nejen improvizovalo, ale také interpretovalo kompozice soudobých skladatelů, mnohdy napsaných přímo pro ně. Později se k nim přidala Turcerová a vznikly nahrávky pro EP „Supernova Sessions II.“, které v roce 2018 vydal Real Music House. Poté vzniklo trio Szaturma, kde se snoubila volná improvizace s free jazzem a zvukomalebností a´la ECM. A nakonec výše zmíněný KIN…

Navýsost vzrušující kolekci otevírá skladba zpřízněného Michala Wróblewského „Johnny´s Back In Town“; zprvu s ostře rytmizovanými sazbami unisono, posléze v kontrapunktickém střetu dvou hlasů. Páteří alba je pak pět autorských miniatur („o – ooooo“), jakýchsi drsných dada výronech, ve kterých se neidiomatické improvizační postupy mísí s freejazzovými a noisovými, humor a hravost s nervností a hrozbami, nechybí minimalistické rytmy evokující Afriku. „I Carry You“, kompozici Turcerové, zdobí nádherný melodický motiv, zespodu drásaný elektronickým rýpáním, přičemž dojde i k pitvoření ústícímu v cosi jako havajskou pseudoromantiku. „Blues 320“ je plný vzdoru, vzteku, nemilosrdné drsnosti; jako kdyby se setkali naštvaní Ornette Coleman a Jimi Hendrix. Album se uprostřed vzklene až kamsi do oblak, a to prostřednictvím skladby „Nobody Is Around And You Can Hear the Sound of the Snow“ z pera Arama Bajakiana, amerického kytaristy arménského původu, který je u nás znám především díky skupině Dálava Julie Úlehly; ovšem světovou proslulost získal díky spolupráci s Johnem Zornem. Jemná, jímavá, niterná melodie je nakonec zahlcena směsí minimalismu a free jazzu. Autorsky přispěl též americký kontrabasista, spoluzakladatel Pražského improvizačního orchestru George Cremaschi; jeho „Peel #1“ Szabó a Turcerová notně naostřili a v jejich power-jazzu výtečným způsobem pracují s proměnlivou dynamikou a rytmickými figurami či frázemi. Szabóovo pokračování „Peel #2“ je tvořeno vyhroceně dramatickým elektroakustickým plazmatem. Závěr alba je pak v režii kytary, jež v kompozici „Goombah“ míchá expresivním avantgardním způsobem jižanský rock, Ry Coodera, Badalamentiho a Morriconeho…

Uff!

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..