KIN

Trio KIN kráčí na Olymp nového jazzu

KIN
zvuk
100
obal
100
hudba
100
odvaha
100
100

Jak známo, trio Szaturma se vloni proměnilo v KIN, aby pokračovalo s jiným bubeníkem v hledání nových postupů v jazzu a improvizované hudbě obecně. První vlaštovka vylétla 5.února, a to v podobě digitálního EP s eponymním titulem. Jde zároveň o druhý počin nového vydavatelství Ma Records, za nímž dramaturgicky stojí podobní hudební hledači Michal Wróblewski a Vojtěch Drnek…

Autorství šesti nových skladeb je rozdělen rovnoměrně mezi kytaristou Štefanem Szabó a altsaxofonistkou Michaelou Turcerovou, vše pak drží pohromadě a zároveň v protikladu bubeník a perkusista Jakub Švejnar. Poslech nových nahrávek přináší až hraniční dobrodružství, kdy nevíte, co vás ještě čeká a kam to všechno vlastně směřuje. Každopádně to směřuje, tedy doufám, k velkému albu, že tohle je jen ochutnávka a předzvěst něčeho průlomového. Cítím tam obrovský potenciál, který je nasměrován ke světové tvůrčí špičce, byť by se mohlo zdát, že taková dávka superlativů je předčasná. Ale pokud spolu tohle trio vydrží, má našlápnuto nezadržitelně na vrchol pomyslného Olympu světové improvizační hudby!

Trio dokáže i na tak malou plochu, jako v úvodní miniatuře „Trash_in“ (00:43), napasovat veškerou energii hudebního vesmíru, byť rozsekaného na cáry. Následující „Weirdo“ je rytmicky nejednoznačný, vskutku podivín, a to na pokraji zhroucení; než ale přijde vzepětí, erupce bicích a free jazzu, v němž se si změřil síly Ornette Coleman začátku 60.let a Paul Dunmall současnosti. Jak sami aktéři prohlašují, „míchají složité skladby s jednoduchými nápady, syrovými zvuky a improvizací. Hledají nové možnosti a dekonstruují hudbu z minulosti.“

Ve skladbě „I Carry You“ zní cosi jako funerání jazz v kontrastu se zuřivými bicími, sax je potom nemilosrdně škrcen. V „Agenbraxy tsojtc“ nejprve sax brebentí do nervní rytmiky, jež nakonec vybuchne a drtí všechno, co jí přijde do cesty. Vše pak ztrojeně s minimalistickými posuny a navztekaně proměnlivými sazbami uhání se zběsilostí v srdci… a v ústech. „Northon“ je nesmělý, ohmatává se vzrůstající vášní; a pak opět rozvolnění, až totální rozklad. Závěrečná pecka „Trash_out“ všechny předchozí postupy zkoncentruje do jediného tvaru s power-jazzovým tahem, kvazitanečním rytmem, rozpadem všeho, čeho se posluchač může držet jako klíště, s proměnlivostí a napětím alternativního rocku a avantgardní soudobé hudby. A toto vše můžete sledovat i v notách, které si lze stáhnout…