"Divné" písně za kousek něhy
AVOKADUO: Za kousek něhy
zvuk95%
obal90%
hudba90%
92%Průměrné skóre

Před třemi měsíci vyšlo na nezávislé značce Polí5 pozoruhodné debutové album mladého souboru AVOKADUO; zove se „Za kousek něhy“. Jde o nesmírně silnou kolekci 11 divných písní s příchutí jazzu a folku…

Epicentrem několikaletého tvůrčího hudebního kvasu kapely jsou místa společného skládání, improvizování a vystupování dvou mladých muzikantek Anežky Matouškové (zpěv, kytara) a Kláry Pudlákové (zpěv, kontrabas). Na albu je doprovázejí další přátelé na stejné vlně – bubeník Filip Tománek (např. Molotow Moloch Quartet, kde hraje i Pudláková), houslistka Jana Havláková (Inženýr Vladimír) a klavírista Jan Pudlák (Empyrean Sextet, Tonya Graves…). Pudláková, Pudlák a Havláková spolu navíc koncertují v souboru Quintet Avivando, složeném ze studentů jazzové katedry HAMU a studentů a absolventů VOŠ Jaroslava Ježka…

Většina z písní je vskutku experimentálních, přesto čitelných; a netýká se to pouze vokální složky, ale také instrumentální. Každá je sycena výrazným kompozičním a výrazovým nápadem, v mnoha případech je těch nápadů a podivností v té které celá řada. Přesto písně drží pohromadě, všechny složky jsou vzácně vyrovnány, v kongeniální souvztažnosti; vnitřní pnutí se střídá s jikřením, vzrušujícím způsobem potlačené vypjaté emoce (to není oxymóron!) s lyrickým ponorem. Textová stránka je vynalézavá, hravá, rytmizovaná, instrumentálně vokalizovaná či nalidovělá, obsah odlehčeně existenciální, s lidovou poetikou, holanovským espritem, nebo s prvky dada i surreálna. Také solidní instrumentální výkony, potažmo excelentní sólové chorusy nechybí.

Nadmíru jsem si vychutnal nejdelší track, „Tmu“ (8:25) – s houslové antré, niterná výpověď (…vytahuju si/všechny ty názory/i s jablečným obalem…“), gradované klavírní sólo, hard-bopová erupce, posléze dynamické zvolnění a skvostné sólo houslistky. Následující „Pro vodu“ je uvozena folklórním zpěvem a zaplněna niterně hustým basovým podložím a kytarovým sólem. „Orel“ (6:29) je nasycen vokalizováním, názvuky rockového rytmu, tu s příchutí tanga, onde reggae, ve střední části houslová klouzání evokují let orla. Niterná lyrika prostupuje písní „Rty“ o neviditelné bouři spadlých slov, album pak vrcholí umně navrstveným vokálem v „Mami“, kde bobtná tentokrát angličtina, a to na minimalistické figuře tvořené též vokály. A to není zdaleka všechno…

Jedinečné album!

Další podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..