Pozoruhodný jazzový crossover nizozemského kvarteta Estafest!

Pozoruhodný jazzový crossover nizozemského kvarteta Estafest!

zvuk
100
obal, booklet
100
hudba
100
100

Maďarský label BMC Records, vydavatelství Budapešťského hudebního centra, vydává letos obvzláště lahůdková alba! Jedno chutnější, než druhé. A CD s podivným titulem „Bayachrimae“ nizozemského kvarteta ESTAFEST! patří k těm nejchutnějším…

Název alba je složeninou, vyjadřující gró jedinečné fúze, kterou kapela hraje; spojuje totiž hudbu Bayaků, původních obyvatel centrální Afriky, s cyklem „Lachrimae“ anglického renesančního skladatele Johna Dowlanda! Čtveřice nejexcentričtějších improvizátorů na avantgardní nizozemské scéně ovšem nepřistupuje k takovému crossoveru polopatisticky; jde spíše o symbol hluboké hudební svobody, improvizovaného hudebního dialogu, trialogu, respektive kvadrologu. Kvarteto Estafest! vzniklo v roce 2009, album „Bayachrimae“ je v pořadí třetí počin, na maďarském labelu první. Tvoří jej skutečně výjimeční instrumentalisté a hudební tvůrci v pravém slova smyslu. Kytarista Anton Goudsmit je znám z projektu New Cool Collective a z vlastní kapely Plocktones. V roce 2010 byl ve své vlasti vyhlášen nejlepším kytaristou. Vloni jsme ho mohli slyšet na královéhradeckém festivalu Jazz Goes To Town společně s výtečným New Rotterdam Jazz Orchestra. Violista a hráč na cajun Oene van Geel je také členem progresivního smyčcového kvareta Zapp4, ethno-power-jazzového tria The Nordanians a dalších sestav. Hojně spolupracuje se zvukovým umělcem a hudebníkem Michelem Banabilou (např. v Cloud Ensemble) a bývá hostem jazzového souboru The Hague Ethospheric Orchestra. Pianista Jeroen van Vliet hraje nejčastěji s trumpetistou Ericem Vloeimansem, v roce 2015 byl zvolen nejlepším nizozemským improvizátorem. Saxofonista Mete Erker má vlastní trio, hraje v Artvark Saxophone Quartet, je častým spoluhráčem Michela Banabily, zpěvačky Kristiny Fuchs a kytaristky Corrie van Binsbergen.

Pozoruhodný jazzový crossover nizozemského kvarteta Estafest!
Estafest! – Bayachrimae

Třiapadesátiminutové CD obsahuje 14 autorských skladeb. To je první plus tohoto počinu: tracky odsýpají, žádný není zbytečně protahován, nic se v nich otravně neopakuje. I v takové miniatuře, jako úvodní „After the Cowboy met the Bear“, dokáže kvarteto vybudovat hutnou náladu (v tomto případě smutek, až zmar). V následující skladbě „Ornette´s Clockwork“ sice vycházejí ze zvuku post-free-jazzového Ornetta Colemana, přesto je kontrast rozdrásaného rytmu, lyrického saxu a perlivého piana naprosto jedinečný. Pak jsou na albu významně zastoupeny impresionisticky vystavěné kompozice – v „Polderlucht“ pracují protagonisté také s názvuky soudobé komorní hudby, ve dvou partech titulní „Bayachrimae“ je patrná inspirace africkou spirituální hudbou a renesanční polyfonií, v „Cookies“ znějí lahodné souzvuky se sopránkou a sólové party všech aktérů vytvářejí hluboce citovou komorní náladu, „Impro 1013“ je sycena tónovou rozvolněností, jež nakonec vytvoří zádumčivost, avšak v závěru přervanou erupcí kytary. A konečně jeden z vrcholů desky, lyricky ponorná kompozice „Floating“, ústící v naléhavý dialog tenorsaxu a violy. Samozřejmě nechybí ani výrazně expresivní tvář. Z free-jazzu vychází sólo piano v miniatuře „Gimpy“. Další vrchol alba představuje „Taborn“, vystavěný na výrazných groovech, jazz-rockové kytaře a hbitých bězích v souzvucích či kontrapunktech. Z hard-bopových sazeb je stvořena skladba „Bright Light“, k be-bopu s latino-americkou příchutí se vrací živá nahrávka střemhlavé „Pasteis de Nata“, aniž by přestala znít progresivně. Africká inspirace je pak nejjasněji cítit ve skladbě „Bayaka…ka…ka…ka“, v níž nechybí výrazná perkusivní složka v podobě cajun, výrazná riffovitá melodie prostřednictvím piana a kytara rozehraná ve stylu africké loutny kora…

Další stoprocentní album!

Estafest! - Bright Light