Španělský kytarista MARCOS PIN, kterého JazzPort nedávno představil, vydal (zatím pouze v internetové podobě) první, tedy „Session 1“ ze série „DUOLOGY“. Tento projekt by měl v průběhu tohoto a následujícího roku přinést celkem deset nahrávek duetů Marcose Pina s různými instrumentalisty, vesměs v nových interpretacích jazzových standardů.
„Duology – Session 1“ obsahuje pět známých kompozic, jež uchopil kytarista společně s pianistou YAGO VÁZQUEZEM. Tento rodák z galicijského města Vigo žije nyní v New Yorku, kde v letech 2008 – 2010 studoval na New School Of Jazz u Sama Yahela a Juniora Mance. S vlastním kvartetem natočil v roce 2011 první CD „Chorale“, které američtí jazzoví kritici řadili k nejlepším debutovým albům roku. Všech pět standardů nahráli oba protagonisté během jediného dne (8.července 2013) v Santiagu de Compostela.
Již úvodní parkerovka „Donna Lee“ vás nenechá na pochybách, že oba aktéři jsou naladěni na stejnou vlnovou délku. Na ploše více než 6 minut nejenže se oba doplňují přepestrou hrou, ale zároveň vedou vášnivý dialog, chvílemi i souboj, a to vše vás udrží v posluchačském napětí, co bude dál. A vždycky vás překvapí, každým taktem, úhozem, tónem, akordem. Ani na chvilinku nesklouznou k rutině, k prvoplánovitosti. Jste doslova zahlceni nepředvídavostmi, nečekanostmi, drobnými finesy, svědčícími o vášni i nadhledu, dokonce humoru. V Monkově majstrštyku „Blue Monk“ pracují zase důsledně pouze s ústředním motivem, z něhož právě proto dokáží extrahovat lahodnou esenci blues. Kernův muzikálový a potažmo filmový slaďák swingové éry „All the Things You Are“ dokázali zahrát neswingově, přesto (a nebo právě proto) melodicky pestrobarevně, archaickou popovku Gene DePaula „You Don´t Know What Love Is“ stejně jako Miles Davis (v roce 1950) či John Coltrane (1962) protáhli v 7 a půl minutový dialog, bohatě odstíněný a rozvrstvený, přičemž charakter vášnivě milostné balady ještě více vytanul na světlo. Závěr patří opět kompozici Charlieho Parkera, svižné bopovce „Dewey Square“ – a zde jsem si náhle uvědomil, že pianista Yago Vázquez má hodně blízko k Ondreji Krajňákovi. A tím je řečeno vše podstatné…
Viz.: http://duologyjazz.blogspot.com.es/2013/12/duology-session-1-new-digital-release.html
To, že nahrávky budou zatím vycházet pouze na inernetu, přičítá Marcos Pin ekonomické krizi ve své zemi, Španělsku. A nejen ekonomické. „Moje země zešílela,“ říká kytarista. „Myslím, že celý svět dosáhl určitého bodu šílenství, ale tady je to hodně špatné. Jazzový fanoušek je jakýsi vymírající živočišný druh, země je zaplavena odpadem z popu a rocku, je to hodně depresivní hudební scéna. Dospělí lidé nemají peníze na nákup CD a jejich děti ani nevědí, co to vlastně CD je, o vinylových deskách ani nemluvě. Stahují do svých mp3 přehravačů miliony písniček, takže nejsou schopni je ani pořádně poslechnout do konce, a to jsou ty nejjednodušší skladby! Tady se jazzový fanoušek nezrodí…“ A jedním dechem dodává, že v jeho Galicii, která je mimochodem stejně velká jako třeba Holandsko, fungují k dnešnímu dni již pouze 2 (slovy: dva) opravdu jazzové kluby!
Navzdory všem těmhle hrozivým skutečnostem budou zde vznikat další a další jazzové nahrávky. V tomto roce natočí Marcos Pin dialogy ještě se španělským kytaristou Telmo Fernandezem (žijícím nyní v New Yorku), svým kmenovým vibrafonistou Tonem Risco, holandským kytaristou Jensem Larsenem a španělským zpěvákem Narci Rodriguezem. V roce 2015 přijde na řadu slovenský vibrafonista, rodák z moravských Ivančic a nyní Holanďan Miro Herak, kontrabasista Paco Charlín, saxofonista Pablo Castanho a pianista Manolo Gutierrez, všichni Španělé. Takže je nač se těšit…