Košické vydavatelství Hevhetia vydala nyní definitivně poslední dva tituly. Nejdříve podrobím svému pohledu album francouzského umělce jménem KADOSCH (mimochodem devatenácté v jeho kariéře) s titulem „Pix´Elles Rhapsody“.
Pro label Hevhetia je to album druhé. To předchozí – a výtečné! – vyšlo v roce 2015 a zove se „Disappearing Languages“. Považoval jsem ho za horkého kandidáta na Album roku… Již tady byla započata spolupráce s komorním tělesem Quark Sinfonietta, které na novince opět exceluje. Ve vokálních partech se tu objevují také již dobře známí David Linx, belgický jazzový zpěvák, Brazilka Tetê Espíndola a Francouzka Rosalie Hartog. A protože novinka je notně ovlivněna brazilskou hudbou (nikoli ale profláklou bossa novou), figurují zde zhusta brazilští vokální interpreti: skupina Mawaca a sólistky Mônica Salmaso, Sueli Gondim a Luz Marina. Pestrou škálu hlasových barev doplňují Francouzky Roxane Terramorsi a Sandrine Monlezun (s africkými kořeny a jazzovým cítěním) a také italská modernistka Ljuba De Angelis. Jak vidno, Kadosch spojuje komorní vážnou hudbu západního střihu s nepravidelnými balkánskými či středomořskými rytmy, starou hudbou (gotika, renesance), jazzem a pulsací snad celého světa. Brazilské barvy a chutě jsem již zmínil…
Titul alba napovídá, že tu ale jde ještě o víc, než o konceptuální hudební počin v podobě CD obklopeným bohatým a umně složeným digipackem. Jde vpravdě o umělecký artefakt! Když digipack rozložíte, objevíte svět rozšířené reality. Prostřednictvím QR kódu a aplikace v mobilním telefonu před vámi ožívají interaktivní hudební Pixicards. V animovaných obrazech vycházejících z reality se dle slov vydavatele Jána Sudziny „prolínají matematické a umělecké koncepty, které nabízejí pohlcující interaktivní zážitek, propojující vizuální umění a hudbu v podobě, o jaké jste dosud ani nesnili.“ Tato kombinace hudby, technologie, umělé inteligence a vizuálu tak překračuje limity klasického hudebního zážitku. Díky těmto inovacím se album proměnilo ve fascinující zvukový a obrazový kaleidoskop, „kde se každá nota, každý hlas a každý obraz prolínají“. Vzniklo tak skutečně nové, vskutku inspirativní dílo!
Všechny tyto atributy umocňují samotnou příběhovost hudby. Všech 22 tracků působí jako celistvá, téměř sedmdesátiminutová suita. V úvodním „Longe“ zpěv evokuje Teresu Salqueiro z lisabonské legendy Madredeus, takže píseň má blízko k fado; akustická kytara, smyčce, trombón, jímavá melodie. Plný orchestrální zvuk pak přináší dotek symfonické naléhavosti. „The Welcome Gate“ disponuje až filmově hutným zvukem srovnatelným skoro s bondovskými soundtracky; Lins skvěle frázuje, je to vskutku jazzový zpěvák par excellence! Sound posléze změkčují cool smyčce a nadýchané kytarové sólo. Písni „Traineau“ nechybí omamná směs pařížského šarmu a rozervanosti; hlouček mladých pařížských žen v poryvech větru spalující touhy. Svižná „Enigmas“ jakoby vypadla z nějakého francouzského kabaretu, zato „Langue au chat“ je vystavěna dramaticky, s popovým zpěvem, vygradovaná. „Amdur sous les bombes“ představuje výbušný koktejl sytých, umně zaranžovaných smyčců, noisových (výbuchy) i ambientních prvků a zpěvu mezi popem a klasikou.
„Stories Hidding in the Deep“ jsou navzdory fado kytaře a kantilénovému zpěvu roztančené. Prvním absolutním vrcholem je pro mne „Città invisibili“, notně dramaticky vystavěná, se zvuky městského ruchu, ženským sborem, strhující instrumentací. „Il était une Fois“ je plná vzedmutého slunečního jasu a éterického zpěvu ve francouzštině. „Kaprolin“ je sycen á capella zpěvem smíšeného sboru. „Fiz esta cançáo“ zdobí městská melancholie, umocněná kontratenorovým zpěvem, kytarovým sólem a závěrečným zvukovým vzedmutím. V „Eléctrico bejio“ pučí ženská podmanivost a vášeň, zatímco v následující „L´eanet le feu“ v úvodu zuří opravdová bouře, aby odstartovala emocionální zpěv smíšeného sboru, podtržený naléhavými smyčci. „Sons per focé“ v sobě spojuje klasickou hudbu s rockovým tahem. Za druhý osmitisícový vrchol alba považuji „„Alucinaçáo“, postavený na minimalisticky pulsujícím základě a dokonalé fúzi lidských hlasů, vycizelované instrumentality a elektroniky. Finále alba je ve znamení cinematicky rozmáchlé romantiky.
Předposlední počin vydavatelství Hevhetia je prostě umělecký skvost!
