Do roku 2025 vstoupil label Ma Records, kterému se tu věnujeme často (a rádi), s pozoruhodnou nahrávkou neméně pozoruhodné trojice instrumentalistů. Dne 17. ledna vyšlo album „Prelude and Variations in Db“ tria PETR KALFUS, JAN JIRUCHA a MICHAL WRÓBLEWSKI!
Tyto tři přední představitele tuzemské jazzové a experimentální hudby jistě není třeba představovat. Na novince hrají Petr Kalfus na alt a tenorsaxofon, Jan Jirucha samozřejmě na trombon a Michal Wróblewski na altku. Zaujme již cover díky výtvarnému dílu muzikantského kolegy Marcela Bárty. Zvědavost a chuť k poslechu dokoná až k netrpělivosti sleeve-note, kde je napsáno třeba toto: Preludium a variace v Des je společnou kompozicí tří hudebních velikánů, kteří se bez přehánění dají považovat za Smetanu, Dvořáka a Janáčka 21. století, Petra Kalfuse, Jana Jiruchy a doktora Michala Wroblewského. Po charakteristice repertoáru posléze čteme: Vše je na špičkové až virtuózní úrovni provedeno samotnými skladateli-interprety. Nahrávka skladby Prelude and Variations in Db, symbolicky vycházející na začátku nového roku, nese příslib naděje v budoucnost neotřelé práce s cyklickými formami a v českou hudbu obecně.
Zmínil jsem se o netrpělivosti poslechnout si něco takového. Když jsem začal poslouchat, s přibývajím časem jsem pociťoval čím dál neodbytněji jakousi pachuť nemístné nadsázky. Ta hudba ani vzdáleně nepřipomínala cokoli od výše zmíněných skladatelů. V okamžiku, kdy jsem upustil od tohoto očekávání, začal jsem si poslech patřičně užívat. Zda šlo o nadsázku, jakousi ironii, to jsem přestal řešit. Totiž i ona virtuozita je pak vnímána mnohem silněji, neboť posluchač je schopen se neovlivněn nořit do změti zvuků a nehledá melodickou a vůbec tonální dokonalost ve smyslu srozumitelnosti…
Ve skladbě se pracuje s různými kadencemi v rámci des durové tonality, cituji dále. Od počátku se aktéři s posluchači „nemažou“. Svoje technické a výrazové dovednosti a bezhraniční fantazie hrnou s neutuchající vervou. Samozřejmě pracují s dynamikou i strukturou, s využitím dechových a mechanických eskapád přes témbrové drony až po kvílení, naléhání, vypjaté emoce. Takto vypadá základní poloha, již zhmotňují v úvodní „Prelude in Db“. Čtyři variace rozvíjejí toto již beztak bohaté výrazivo do neobyčejné barvitosti, drúzovitosti i atomizaci. Ve „Variation I Con fuoco“ svádějí protagonisté drsný souboj, ve kterém nemá nikdo navrch. A tak zvolní k melodické remíze, posléze úpěnlivému klábosení s melodickými jazýčky. „Variations II Capriccioso, Tremando“ (nejrozměrnější skladba – 10:47) je zprvu melodická, s nenásilným kontrapunktem, postupně se ale tok zdramatizuje. Střídá se cirkulující skotačivost, vášeň, varovné záseky a průsaky, lahodné témbry i skučení. Třetí variace „Vittorioso“ se vyvíjí jako meditace na základě zlomku výrazného melodického tématu. Ten je ale vzápětí zcela rozbíjen. Náhle se ozve zakašlání a vyřine se až triumfální instrumentální síla. Album uzavírá „Variations IV Magnifico“ s poněkud neuchopitelnými témbry. Ty se postupně pročišťují a melodicky rozechvívají, než saxy minimalisticky zrytmizují a v emotivním finále se nespojí hymnický trombon se saxofonovou cirkulací.
Mezi variace jsou vloženy tři miniatury, které umocňují buď dronový charakter („Fermata“) či navazují na tradici spektrální hudby („Coda“, „Intermezzo“).
Ponořte se také! Nepokoušejte se o uchopení, jen poslouchejte…
