Třináct nových písní na albu „Z exilu“ přináší košická rodačka Zuzana Eperješiová vystupující pod jménem SKYVA. Písně o vyhnanství, strachu i lásce vyšly na značce Hevhetia.
Ostatně jako její předchozí album „Zrkadlo“, jež jsem tu také recenzoval. Navíc jsem se Skyvou uskutečnil neobyčejně podnětný rozhovor. Od té doby „písně přibývaly pozvolna a po čase se ukázalo, že je spojuje téma (ne)dobrovolných odchodů, (ne)možnosti vrátit se a někam patřit,“ doplňuje Skyva. „Jednoduše jsem propojila aspekty vyhnanství v různých formách a podobách.“ Je nabíledni, že v uplynulých letech zakusila izolovanost a odcizení na vlastní kůži. Že nové písně jsou prožité opravdu intenzivně. Obsah alba vznikal dva roky, avšak jeho samotnou realizaci narušila pandemie a další životní okolnosti.
Skyva se doprovází samozřejmě na klavír, ovšem album je opět aranžérsky bohaté; vlastně jen jedna píseň je provedena solo („Zajtra“) a dvě jsou křehce komorní („Kovalentná“ a kytarová folkovka „Strieborné nitky“). V sestavě doprovodných muzikantů najdeme taková jména, jako Martin Janočko (bicí), Branislav Valanský (baskytara, kontrabas), Samuel Marinčák (kytara), Pavel Jeňo (trubka), Ondřej Tkáč (foukací harmonika), Jana Ivanecká (violoncello) a další hráči a hráčky na smyčcové nástroje.
Skyva disponuje plnokrevným hlasem a smyslem pro epickou a emotivní dramatičnost. Má nejblíže k šansoniérkám, což dokazuje hned v úvodní, titulní písni. Ona směs jímavosti, naléhavosti i vášně je až třaskavě znepokojující; za zmínku stojí také výkon trumpetisty. Výtečným šansonovým dramatem je i „Peter a Lucia“, vokálně bohaté, umocněné fatálně znějícím violoncellem a v závěru bijícími zvony. Silnou naléhavost nepostrádá též „O spáse muža“, v písni „Tma tmúca“ notná potemnělost ústí dokonce v hymničnost. Nechybí ale ani folk rock (nebo dnes tak módní americana), což je případ songu „Mráz“, či narockovělá a v angličtině zpívaná „It´s Funny Cause It´s True“.
Na albu najdeme dvě výtečná dueta. V poctě vodě „Piaty živel“ s bohatými smyčci se Skyvou zpívá Sima Magušinová, ve finálové písni „Monológ s pravdou“, evokující zvuk Cocteau Twins, barytonista Marián Lukáč svým zpěvem připomíná Leonarda Cohena.
Kolekce tvoří sevřené album, jež bezpochyby aspiruje na Písničkové album roku. A nejen u našich východních sousedů…
