Rengeteg jazzové energie zn. Frisk

Rengeteg jazzové energie zn. Frisk

Pardubická trojčlenná úderka FRISK je moje láska. Zní to sice podivně, až chorobně vzhledem k nemilosrdně brutální hudbě, již bez milosti produkují, ale nemohu si pomoci. Vy, čtenáři Jazzportu, jste měli již také tu čest. A vězte, že v únoru vydala tato povedená trojka druhé album! Navíc věnované předčasně odešlému Jakubu Slováčkovi, který byl i mým přítelem…

Zove se „Rengeteg“ a vyšlo jako digitální album a LP na pražské značce 13 raw, která je úzce spjata s Rádiem1. Stalo se tak téměř pět let po debutové nahrávce „Science Friction“), která spatřila světlo světa digitálně a na vpravdě undergroundovém nosiči MC a ocenil jsem ji nejvyšší procentní hodnotou. Uff! A novinka je o kus dál…

Již vloni na prvním ročníku boskovického festivalu Melomania se trio předvedlo v tom nejnapěchovanějším světle. Jejich brunátná směs hardcore, free jazzu a volné improvizace se stmelila do jaderného power jazzu, při němž se lámou kosti, trhají uši a rvou vnitřnosti z těla!

Titul alba je maďarským výrazem pro „hodně“ či „spoustu“. A je toho tady k poslouchání opravdu přehršle! Ke všem výše zmíněným atributům přibyla bezedná fantazie, hravost, tvůrčí bezuzdnost. Vít Hoigr hraje na bicí a perkuse opět spolehlivě, s tahem i šíří; opravdu hraje, což není u bubeníků pravidlem. Je tmelem v pravém to slova smyslu. Kytarista František R.Václavík podrývá, pění, zahušťuje a drtí zvukovou materii za použití netradičních technik hry. A činí tak s gustem a neomylně. A dechař Zdeněk Závodný skrze saxofon tenorový, sopránový a sopraninový, též basklarinet, evokuje alpinské vrásnění, při němž se vynořily Himaláje. Nebo přinejmenším zemětřesení; to když se ztiší. Protože i při zklidnělém výrazu proudí energie a stříká testosteron…

Rengeteg jazzové energie zn. Frisk

FRISK: Rengeten

Skvělý počin! Lidská energie, celý Vesmír, vtlačený do vinylu...
Hodnocení čtenářů40 Hlasů
5
Hodnocení

Přitom každá ze šesti skladeb je jiná. Úvodní „Die Junge Freude“ je právě tím power jazzem, s ostrým tahem, běsnícími bicími, zalykající se kytarou a vypjatým, freejazzovým barytonsaxem, který se vydává až do zvukového Vesmíru. Díky sopraninu v závěru tato nemilosrdná masa získává až etno-jazzovou příchuť. „Leopold calling“ je plný rozpustilosti, Závodný si tu zahraje na tape deck head mouse, hostuje tu zvukový umělec Jan Dudešek se svou leopold´s string; avšak postupně tok houstne, graduje, skladba se mění v industriální, noisovou stvůru. Ve „Finish Rengeteg“ se k triu přidávají kytarista Pasi Mäkelä, hráč na syntezátor Ken Ganfield a trumpetista Petr Vrba (Pražský improvizační orchestr); kromě zvukové obhroublosti a brutality vyhřeznou i hlasy jako z toho nejhoršího Lynchova snu. Protipólem budiž skladba „For Kuebiko“ (japonská obdoba našeho polního strašáka), s basklarinetovým dronem, rozpustilými bicími a etnickými strunnými názvuky; přidá se i mírně praparované piano hostující Barbory Nowak, jež v závěru zhutní. Strhující konceptuálně freejazzový nářez čeká posluchače v následující devítiminutovce „Nemenovaný“, na níž se podílí s barytonsaxem slovenský avantgardista Miroslav Tóth. Jde o nesmírně intenzivní dialog dvou barytonů s gradující rytmikou. Doslova hmatatelné fyzično je až opojné. Album uzavírá krevnatá změť všech možných divností (a se syntezátorem Kena Ganfielda) „V kurníku je liška“.

Skvělý počin! Lidská energie, celý Vesmír, vtlačený do vinylu…