Milan Svoboda: Létající klobouk / Swinging Hat
Považte, již čtrnácté velkokapelové album vydal MILAN SVOBODA! Tentokrát jde o novinku jeho PRAGUE BIG BANDu, kterou v červnu vydal Galén. (Mimochodem PBB je již 45 let!) Nese titul „Létající klobouk / Swinging Hat“, a jak napovídá, roli hraje Jaroslav Ježek a jeho písně pro Voskovce a Wericha. Ale nejde o jejich adaptace, alébrž o šest poměrně rozměrných Svobodových originálních kompozic, inspirovaných ovšem ježkovinami…
„Jde o soubor mých posledních kompozic, na kterých dělám roky,“ řekl v rozhovoru pro ČRo Jazz Milan Svoboda, autor, aranžér a dirigent v jedné osobě. „Připravoval jsem tento repertoár asi deset let, kdy jsem průběžně napsal několik orchestrálních skladeb, inspirovaných hudbou Jaroslava Ježka. Zvlášť jeho známými písničkami. Postupně vznikl takový pěkný cyklus, akorát na cédéčko. Tak jsem se rozhodl pořídit studiovou nahrávku. I když máme i několik docela dobrých live snímků, měl jsem chuť natočit vše pořádně ve studiu.“
Natáčelo se vloni v září ve Studiu A Českého rozhlasu. Deska měla vyjít už loňský podzim, ale přišla druhá vlna pandemie a vše se zastavilo. Potvrdilo se ale ono rčení, že vše zlé je k něčemu dobré; odklad totiž umožnil nahrávku dovést téměř k dokonalosti. Milan Svoboda k tomu uvedl:
Protože mám domácí studio, ve kterém mohu míchat a opravovat, měl jsem najednou dost času se nahrávce dostatečně věnovat. Dal jsem si tu práci a po celou dobu lockdownu pečlivě vybíral z několika natočených verzí ty nejlepší pasáže a v klidu, beze spěchu mixoval. Jsem s deskou moc spokojený!“
Ke spokojenosti je vskutku pádný důvod. Skladby jsou vycizelovány do všech nuancí. A Svoboda použil moderní velkokapelové výrazivo, žádný swing! Pečlivě a s obrovskou dávkou tvůrčí invence si vyhrál s typickou Ježkovou melodičností a nápady, odlišně je harmonizoval i rytmizoval. Jeho aranžmá jsou bohatě strukturovaná, vrstevnatá, postavená na perfektní souhře každé sekce a potažmo celého tělesa, na strhujících sazbách, dynamice, hutnosti, barevnosti a kontrastech. Zároveň zde nechybí humor, nadhled a zábavnost, jež ostatně k big bandům hlavně swingové éry vždy patřila. Z modernistů něco podobného dokázal před Svobodou třeba Don Ellis. Párkrát mi při poslechu vytanul na mysli…
Ačkoli názvy skladeb odkazují k původu inspirace, při poslechu nezahazujte čas jejich dešifrováním. Soustřeďte se na doslova valící se současný velkokapelový jazz té nejvyšší jakosti. Sedmnáctičlenný big band místy opravdu až neuvěřitelně šlape! Však je sestaven z výtečných instrumentalistů dvou generací. A kromě kolektivních výkonů vystřihnou také skvělá, šťavnatá sóla.
V úvodní hutné a jedinečně propracované skladbě „Duch domácí“ excelují flétnista Tomáš Křemenák, trumpetista Michal Gera a trombonista Přemysl Tomšíček. V titulním odvazu „Létající klobouk“ se vedle tenorsaxofonisty Milana Krajíce blýskne s jazz-rockově vyostřeným sólem kytarista Kryštof Tomeček. Více než desetiminutová kompozice „Ezop Story“ má de facto podobu suity, jež má čtyři odlišné části. Po úvodních plnokrevně vrstevnatých sazbách přijde funky pasáž s trombonovým chorusem Štěpána Janouška a poté osamí s pianem Jan Andr, aby si s tématem pohrál v Jarrettově stylu; z motivku ne nepodobnému Tanci kuřátek Musorgského se vyloupne frázování, které převezme big band v plné parádě. Odvázanost celého alba naruší rozměrná paleta baladických barev skladby „Výlet do temně modré“ s klavírním antré Jana Andra a se stěžejním sólovým partem barytonsaxofonisty Pavla Pivarčiho. „Na návštěvě“ pak v Ellisově stylu bobtná nejen orchestrální hmota, ale také trubka Michala Gery, který opravdu zraje jako víno. Album vrcholí odpichovou svižnůstkou „Bloody Mary“ se svěžími sóly altsaxofonisty Martina Plachého, trumpetisty Radka Němce a bouřlivého bubeníka Ivana Audese. Ostatně ten s basákem Filipem Spáleným tvoří na celém albu až vražednou rytmickou úderku!
Poslech novinky (ale i dalších Svobodových nahrávek) umožňuje kapelník na svých webových stránkách.
Ovšem z CD je to hustší nářez! Objednat lze za výhodných podmínek na stránkách vydavatelství Galén.