KRZYSZTOF KOBYLIŃSKI & Voces Gregorianae Cassovienses: Spero

Doufání Krzysztofa Kobylińského

KRZYSZTOF KOBYLIŃSKI & Voces Gregorianae Cassovienses: Spero
zvuk
100
obal
100
hudba
90
97

Polský jazzový pianista a skladatel KRZYSZTOF KOBYLIŃSKI vydal na značce Hevhetia další album, tentokrát nikoli ethno-jazzové, ale pouze s klavírem a ženským sborem Voces Gregorianae Cassovienses. Dostalo příznačný titul „Spero“, tedy „Doufám“. A je vskutku plné naděje a radosti…

Kobyliński má v portfoliu spoluhráčů dlouhou řadu skutečných jazzových osobností; najdeme tu jména jako Bill Evans, Daniele di Bonaventura, Trilok Gurtu, Erik Truffaz, Miroslav Vitouš, Mike Stern, Aaron Parks či Branford Marsalis. Nyní spojil síly s košickým sborem Voces Gregoriannae Cassovienses, jež není na poli fúze žádným nováčkem. Před čtyřmi lety koncertoval s AMC Triem posíleným saxofonistou a flétnistou Adrianem Harvanem; sám Harvan ještě předtím se sborem natočil (též pro Hevhetii) skvostné album „Rorate Caeli“. Dirigentem a uměleckým vedoucím tohoto devítičleného vokálního souboru je Ján Veľbacký.

Na ploše 35 minut zní Kobylińského svita o deseti částech. Úvodní i závěrečná část patří sboru, jenž zpívá radostné téma spojené s polyfonním Alejuja! Amen!, v prostřední části jej pak doplňuje Kobyliński. Jeho klavír doslova rozkvétá v ostatních partech solo, s výjimkou dvou krátkých částí (III. a VII.), v nichž rozezvučí až varhanním způsobem melodiku. Pianista se niterným způsobem noří do meditace (II.), květnatý způsob hry evokující Jarretta mísí s minimalistickými postupy (IV.), hymnickou melodii zahustí neoklasicismem (VIII.) a vzrůstajícími emocemi (IX.). Všechny tyto postupy pak jarrettovsky rozvíjí v šesté, nejdelší části VI. (10:45). Z niterného perlení a rozvíjení zpěvné lyriky se zahušťováním a dynamizací materie dostává až na vrchol emoční sopky, jež vychrlí lávu, kterou pianista postupně rozebírá, její části v hutné cirkulaci variuje, posléze soustruží každý tón do podoby nepředvídatelných akordů…