Nepřeslazené, lahodné bonbóny Petera Adamova
zvuk90%
obal, booklet100%
hudba80%
90%Průměrné skóre

Vlastním nákladem vydal na konci podzimu v pořadí již třetí album zpěvák, multiinstrumentalista a skladatel PETER ADAMOV; zove se odlehčeně „Bonbon“ a přináší jedenáct písní, z nichž devět je autorských…

Peter Adamov je zkušeným hudebníkem (a také fotografem), který na sobě neustále pracuje a získává zkušenosti v různých koutech světa. Vedle eklektického zpěvu, kterým zvládá jazz, soul, r´n´b´, hip hop (mimochodem je také výtečným beatboxerem) a latinu, hraje znamenitým, nadstylovým způsobem na kytaru, akordeon, nejrůznější perkuse, kontrabas, baskytaru, piano, varhany či flétnu. Prošel popovou scénou (v roce 2003 zvítězil ve slovenském Coca-cola Pop Star), než zvítězila ambice dělat náročnější hudbu – od té lidové, přes Bacha, až po současný jazz. Z předchozího, víceméně jazzového „Portrait“ (vydal Hudobný fond v roce 2016), se na novince objevují basák Juraj Griglák a trumpetista či křídlovkář Michal Cálik, mihnou se tu i bubeník Jozef Döme a pianisté Klaudius Kováč a Gabriel Jonáš…

Album otevírá „BonBon“, parádní bossanova s francouzskou příchutí akordeonového doprovodu, v níž si zpěvák nahrál všechny nástroje sám, včetně bohatých perkusí. Slovenština se zde díky perfektnímu frázování a výrazu dostala na roveň portugalštině; navíc Adamov zpívá s typickou ležérností, takže píseň je pohodová, navzdory názvu ale nepřeslazená. Ostatně každá píseň je něčím ozvláštněná, takže se neslévají; navíc poetika, výrazivo textů je příjemně archaické, jako vystřižené ze šlágrů z První republiky. „Do tla“ je svižná latina, opět kompletně zahraná zpěvákem, i s klavírním sólem. „Ďakujem“ za pomoci Grigláka a Cálika představuje chytlavé r´n´b´s hutnou rytmikou, „Take It Easy“ evokuje pop-reaggae UB-40, šmrncnuté prvky funky, „Cesta na juh“ s hip hopovou basovou linkou (Griglák) je zpola rapovaná, zpola zpívaná s popovou lyričností. Zazní též čeština, a to v písni „Zpověď“, napsané v době, kdy autor pobýval v Praze; my jsme takovým v čase malin nezralých říkali oplodňovák. Ostatně takto by se dala označit i následují „Hádanka“, díky Griglákovi a Cálikovi s latino-najazzlou chutí, s výborným sólem trubky. „Áno či Nie“ je původní brazilská bossanova, svižná, jazzově hutná. „Ráno“ je další oplodňovák, ochucený latinou a soulem, podmalovaný flétnou. Co do poetiky se odlišuje song „Vražda z R(oz)umu“, s nafunkovělou řízností, s výrazivem dokonce jazzové avantgardy, v závěru pak s kubánským žárem. Zvláštnůstkou je bezesporu „Čardáš“, ale vzhledem k tomu, že původní melodie patří A.C.Jobimovi, nezní maďarský čardáš, ale roztančená brazilská bossanova; však tady vypomáhají Griglák, Cálik a Kováč, který vystřihne strhující sólo. Album završuje „Labutia Pieseň“, skvostná balada šansonového charakteru, s lyrickým klavírem Jonáše, Griglákovým kontrabasem a citlivými bicími Dömeho…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..