Mulo Francel a Chris Gall v opojení mýty

Mulo Francel a Chris Gall v opojení mýty

zvuk
100
obal, booklet
100
hudba
100
100

Když jsem tady vloni vynášel do nebes album „Room of Silence (Piano solo)“, byl jsem zvědavý, s čím německý pianista CHRIS GALL přijde příště. A letos 8.listopadu vyšla díky labelu GLM Music novinka se slibným titulem „Mythos“, na které se podílel spolu s ním již jen saxofonista a klarinetista MULO FRANCEL…

Oba muzikanti se potkali ve Francelově domovské kapele Quadro Nuevo při natáčení alba „Quadro Nuevo: Tango“, kde Gall hostoval. Mimochodem tato nahrávka byla pak vyhlášena německým Jazzovým albem roku 2015. Při světovém turné kapely oba hudebníci navštívili řecký ostrov Samos a vystoupali na jeho nejvyšší horu Kerkis. Odtud viděli bájný ostrov Ikaria jako na dlani a dohlédli až na soustroví Fourni. A pod středomořským sluncem se třpytilo Ikario Pelagos, moře Ikarovo, kam se syn Daidalův zřítil na cestě za svobodou. A tak vznikla spontánně skladba „Ikarus´Dream“ a nápad na celé album o mýtech.

Ano, je tady nebezpečí patosu,“ vyjádřili se oba protagonisté, „ale toho my se nebojíme. Zkusili jsme dosáhnout šťastné rovnováhy mezi radostí z hudební tvorby a dojetím a okouzlením.“

A povedlo se jim to mírou vrchovatou. Vznikla kolekce jedenácti výrazově silných kusů, z větší části autorských…

Mulo Francel a Chris Gall v opojení mýtyAlbum otevírá Gallova výrazně minimalistická skladba „Yorke´s Guitar“. Při poslechu klavírních repeticí se mi maně vybavil Michael Nyman. Tenorsax nádherně rozvíjí výrazný motiv, jenž je ponorem do mimořádné hudební senzitivnosti Thoma Yorkeho (Radiohead). Ozve se několikrát i zvuk evokující kytaru. Stejný minimalistický model je využit také v následující Francelově kompozici „Palinuro“, inspirované italským městečkem, pojmenovaném po Palinurusovi, kormidelníkovi ve službách trójského hrdiny Aenea. Společný proud klavíru a tenorsaxu je tady dramatičtěji vystavěn, místy tudíž hutnější a intenzivnější. Společné dílo „Die 7 Weisen“, jinak nejdelší kompozice alba (10:33), evokuje opakujícím se výrazným klavírním motivem komorní hudbu Maxe Richtera. A když se ozve niterně ponorný basklarinet, zmocní se vás opojná, jedinečná krása. Oba aktéři pracují umně s dynamickými i výrazovými proměnami, takže je posluchač nepřetržitě pohlcován něčím novým, byť nikterak zvukově progresivním. Na tomto albu ostatně nejde o experiment, hledání nových zvukových konstelací. Přesto jsou barvy tvořené oběma nástroji svěží, vzrušující, místy až omamné. V „Reality Check“ naordinoval Gall řízný, až rockový tah, který navíc umocňuje sopránsax. Následuje projasněná meditace, vzletná i niterná, v podobě transkripce pro piano a tenorsax Bachova chorálu „Jesu bleibet meine Freude“. A po ní vylehčená raně swingová balada „East of the Sun“, plná radosti a pohody. Jenže, co by to bylo za život, respektive mýty, bez smutku? Je tu „Ikarus´Dream“, Francelův autorský majstrštyk. S lyricky podmanivou melodií, vznosně i ponorně zpěvnou, již oba hudebníci s klarinetem a pianem rozvíjejí s neobyčejně cituplným rozmachem síly balad Charlese Lloyda. Poté zazní další barokní skvost, „Dido´s Lament“ Henryho Purcella, což je srdcervoucí árie královny Kartága tragicky zamilované do trójského prince z opery „Dido & Aeneas“. Oba jazzmani ji projasnili díky teplému tónu saxofonu a jiskřivě preludujícího piana. Údajně Homérem a jeho Odysseou se nechal inspirovat brazilský velikán A.C.Jobim, když natáčel svoje slavné album „Wave“ (1967). Stejnojmennou, melodicky líbivou píseň, zalézající neodbytně pod kůži, se stejným záměrem uchopili i Francel s Gallem. Pianista je pak podepsán pod kompozicí „Sketches of Styx“, v níž až mrtvolně brumlá basklarinet, než se oba nástroje pustí s nadějí na cestu do podsvětí. Album uzavírá standard „Old Folks“, pojatý s baladickým ponorem do websterovsky rozechvělého, vroucího saxofonového dechu, s neméně niternou klavírní pokorou…

Prostě: Nádhera!

Mulo Francel & Chris Gall - Die 7 Weisen (Official Video)