A máme tu lahůdkovou nahrávku dalšího jazzového tria z hájemství britského labelu Edition Records – 7.června vyšlo album „The Long Game“, jež natočil pianista LIAM NOBLE.
Liam Noble, jenž na novince obhospodařuje nejen klavír, ale také el.piano a jeho modifikace, se pohybuje na britské jazzové scéně již dvě dekády. Je členem hvězdného tria Malija (s Markem Lockheartem a Jasperem Hoibym), takže na značce Edition Records se již prezentoval. Ale pod vlastním jménem poprvé; v jeho triu s ním hrají baskytarista Tom Herbert a bubeník Seb Rochford Liam, oba členové známého electro-jazzového souboru Polar Bear. Noble je pak autorem všech devíti skladeb. A není vůbec divu, když jde o zcela nové pojetí triového zvuku. A rozhodně to není pouhým máchnutím do vzduchu, pokusem odlišit se, aniž by ale aktéři přinesli něco nového, neotřelého; je to navýsost exprimentální, a přitom hravé. A ta hra by mohla být ještě delší…
Základním rysem hudby Nobleho tria je spojení akustického zvuku a netradičně pojaté analogové elektroniky. Nazval bych to čímsi jako krautjazz. Příkladem budiž hned úvodní track „Rain On My Birthday“; funky odér, syrové el.piano, výrazné riffy, rozvolněné sólo akustického piana, což způsobuje dráždivé pnutí uvnitř materie. Elektronické sólo je pak až dětsky hravé a rozverné. Dalším výrazným rysem je minimalistický způsob nakládání s výrazným motivem, jeho variování, postupné zahušťování a intenzivnění. Na to narazíte hned ve druhé skladbě „Between You And Me“, která vychází zprvu z akustické lyriky a´la Satie, posléze se začne špinit elektronikou, a pak zahlcovat bezmála drum´n´bassovou rytmikou. A stále rotuje jeden jediný výrazný motiv. Noble ale také rád experimentuje s akustickým zvukem piana; v následujícím tracku „Unmemoried Man“ zní preparovaný nástroj, i napadený elektronikou. Rytmika je rozsekaná, navrch basové lupance. První trojlístek kompozic určuje celý zbytek alba, aniž by se ale tyto výrazové prostředky měly šanci vyčerpat. „Head Of Marketing“ je zironizovaný valčík, který se promění v blues, a v závěru zazní cosi jako havajská kytara. „Head First“ má až hardcoreový tah a střet ak.piana s elektrickým, zabarveným do varhanní psychedelie, je vskutku strhující. „Head Over Heels“ působí blouznivě, „Pink Mice“ evokuje rojení myší z pohledu dítěte. Za výsostný majstrštyk považuji „Flesh And Blood“, vznosně lyrický kus, zprvu bluesový, posléze až monkovsky vzkypělý, s ambientním dozvukem. Minimalisticky vystavěnou strukturu se setkáváním akustického piana s elektronickými vrypy, výšlehy a matláním najdete v plném rozpuku v závěrečném tracku „Matcha Mind“, nejdelší kompozici alba (7:28).
Po Elliotu Galvinovi je Liam Noble dalším mistrem elektro-akustické fúze v britském jazzu…