Sisa Michalidesová se slovensko-americkými barvami jazzu

Sisa Michalidesová se slovensko-americkými barvami jazzu

Zvuk
100
Obal desky
100
Hudba
80
93

Slovenská zpěvačka, skladatelka, flétnistka a pianistka SISA MICHALIDESOVÁ vydala poslední den minulého roku vlastním nákladem další, již desáté album! Zove se „Colours Of Solitude“. Ovšem to předchozí album mám stále pod kůží, a zůstane tam i nadále. Novinka je ale výborná, byť zůstane ve stínu „Chloe“.

Sisa Michalidesová desku natočila v New Yorku, v nahrávacím studiu Big Orange Sheep (kde nahrávali třeba Ron McClure, Kurt Rosenwinkel, Gilad Hekselman či Julian Shore). Je výhradní autorkou repertoáru, ovšem tentokrát zůstává jako instrumentalistka poněkud upozaděna; a to jen s flétnou, jež občas rozstříkne příjemně teplou barvu do jinak převládajího, více či méně hutného fusion-jazzu. Hodně prostoru tak zákonitě dostali newyorští muzikanti, které by chtěl na svou desku každý. Původem venezuelský pianista Benito Gonzales nespolupracoval s Michalidesovou poprvé; najdeme ho už na výtečném albu „Dream Rhapsody“ z roku 2016. Novými tvářemi jsou kytarista Andrew Renfroe (spolupracoval třeba se Stevem Davisem, Javonem Jacksonem a J.D.Allenem), basák Ameen Saleem (ex-Roy Hargrove) a bubeník Mark Whitfield Jr. (Joe Lovano, Ralph Peterson, Hal Crook). Nechybějí ani slovenští hráči, kteří už k Michalidesové tak nějak patří – saxofonista Milo Suchomel a klávesista Peter Preložník, který taktéž provedl mix a mastering nahrávky ve studiu Garage ve Viničném. Autorem sugestivní minimalistické kresby na obalu je výtvarník Martin Dzurek.

Sisa Michalidesová se slovensko-americkými barvami jazzuAlbum „Colours Of Solitude“ staví na pnutí mezi harmonií a rytmem, přičemž nezanedbatelným rysem je tu dialog mezi středoevropským hudebním cítením a velkoměstskou razancí moderního amerického jazzu. Navenek, to jest v instrumentálním uchopení, cítím také střet ženské něhy s mužskou silou. Zatímco na předešlém albu „Chloe“ ženství vítězí, a to pro mužského posluchače až opojně, nyní se podvoluje. Ovšem autorem je žena, takže z tohoto úhlu pohledu je Michalidesová tím, kdo určuje směr. Titul opusu pak naznačuje jistou tvůrčí osamocenost, snad solitérství, jež autorka vnímá jako bohatou paletu barev, v jazzu neobvyklých. A odtud pramení další zdroj napětí, neboť kytarista a rytmika působí oproti tomu jako jazz-rocková úderka…

Jako vrchol alba považuji druhý track – „Space of the Beauty“; na bezmála devítiminutové ploše se dějí hudební zázraky. Eklektickým způsobem se zde pojí space-jazz, hard-bop a free-jazz s minimalismem v umných kontrapunktických hlasech. Michalidesová tady nechává rozkvést svoji flétnu, Suchomel vystřihne parádní tenorsaxofonové sólo a Gonzales pustí elektrické piano ze řetězu. Rytmika doslova bouří, zvláště pak bicí, kytara se proplétá s flétnou; tato trojice hudebníků je jiná, než na zbytku alba: s kytarou Noah Abraham Gershwin (ex-Junior Rangers), basák Alex Ayala (Portoričan, žák Eddieho Gomeze) a bubeník Daniel Prim (Venezuelan, jeho pedagogy byli Jeff Hamilton a Joe LaBarbera).
Jinak je album vzácně vyrovnané kvality a ani na chvilku nenudí. S přibývajícím časem jsem sice dokázal předvídat věci příští, ale zdařilá, šťavnatá sóla udržují hlubokou pozornost. Michalidesová dokáže napsat kompozice, v nichž jímavé, lyrické téma přechází v drsné emoce a zase zpět, a to v proměnlivé intenzitě a hustotě. Taková je hned úvodní skladba „Emptiness of the Flower“ (mimochodem nejdelší kompozice alba – 9:17) či track č.3 „Earbrush“ (s projasněnými barvami sopránky a flétny kontra jazz-rocková kytara a el.piano). V posledních dvou skladbách přináší slovensko-americká kapela dvojí estetickou tvář jazz-rocku. Zatímco v „Hmmm“ jde o snadno poslouchatelné, odlehčené, ovšem rozmáchle barevné fusion s rozvernou melodií, smyčcovým podkresem a měkkými sóly (včetně bicích), finálový „Twighlight“ (8:22) je postupně gradovaným tokem melodických linek a sólových chorusů, jež přinášejí patřičné napětí; už proto, že piano a bicí jsou syceny hard-bopem, zatímco kytara zní jako od navztekaného Johna McLaughlina. Lyrické doznění skladby je pak opravdovým vydechnutím…

https://sisamichalidesova.bandcamp.com/album/colours-of-solitude