Italský perkusionista, skladatel a hudební terapeut, žijící nyní ve Španělsku; světoběžník, hledající inspiraci a nové zvuky, jako sideman se podílel s různými italskými a španělskými formacemi na více než 30 albech – to je TOMMY CAGGIANI. Se svým španělským kvintetem THERION PROJECT nyní vydal na východoslovenském labelu Hevhetia album „Magic Seeds“; jde o druhé album tohoto uskupení, to první („The Energy Of Transformation“) spatřilo světlo světa v roce 2014 díky baskickému vydavateství Errabal. Mimochodem, zde by měla vyjít ještě letos živá deska, pořízená na koncertě v polském Krakově během festivalu Jazz Juniors 2015…
Tommy Caggiani na novém albu opět exceluje na bicí, nejrůznější africké perkuse, balafon a gongy. Spolu s ním zde hrají jeho osvědčení souputnici: Max Canalda (el.kytara), Germán Ruiz-Alejos (el.bass), Diego Belzunegui (piano) a Guillem Ferrer (altsax, flétna). Sedmačtyřicetiminutové album obsahuje pět autorských kompozic. Čekal jsem, že budou objevnější; nezní tu nic, co bych už někdy a někde neslyšel. Ale je to svěží, pestré, nápadité, živoucí a jiskrné. Nuda rozhodně nehrozí a několik míst vás dokonce zvedne ze židle, byť převažují spíše meditativnější rysy se šamanskými prvky a hypnotickým účinkem. Naštěstí to ale neplatí zcela, protože to by mohlo hrozit nebezpečí new-age lacinosti. Z té tu není ani mikroskopická částice…
Každá skladba má svou nezaměnitelnou tvář, projasněnou specifickou inspirací ve world-music. Úvodní „Mali“ jasně odkazuje k Africe, i když antré patří lyrickému pianu. Ale pak již nastoupí typické polyrytmy, posílené vyhrávkami kytary a piana, nad nimiž krouží výrazný motiv nesený altkou. Tok graduje díky výtečnému saxofonovému sólu a nervním klavírním erupcím a vše vyústí v bubeníkovo sólo. Následující „Sideral Side Of Mind“ čerpá z hispánské a orientální hudby, chytlavý motiv dobarvuje ještě hlas. Etnické názvuky ozvláštňují sóla kytary i saxu, poté i jejich dialog. „Corrientes del Sur“ se vyznačuje tropicky horkými karibskými rytmy s chutí slunce a moře. Moc se mi tady líbí jiskřivě jazzové sólo piana a gradující jízda altky. „Fruit Of the Sun“ tvoří hutné riffy, evokující hardbopového Johna Coltranea. Výrazná ostinata ženou kupředu chorusy kytary a saxu. Album vrcholí úžasnou devítiminutovkou „Aralar Sundance“. Zní zprvu šamansky, jakoby nějaká duchovní síla scházela z hor. Vše se stále proměňuje, jednotlivé nástroje se střídavě vynořují a zase ustupují do pozadí, ale my je stále cítíme všechny, zvlášť i dohromady. Stále se zde něco děje. Flétna a balafon pospolu znějí opravdu skvostně, sólo saxu graduje, emoce stříkají z nebe i ze země, má to šmrnc i účinky hypnotika. Minimalisticky dávkované přílivy vybuzené kytary vás pak zaručeně vytrhnou z nadpozemského stavu, ale není to pád…
Je to jen konec letu. A vzlétnout můžete kdykoli znovu. Zaručeně ve vás magic seeds ulpí, a pěkně hluboko!