Slovenský label Hevhetia vydal další debut polského jazzového houslisty; po Bartoszu Dworakovi je to nyní Stanislav Slowiński. Je vidět, že polská soutěž pro mladé houslisty, pojmenovaná po legendárním Zbigniewu Seifertovi, odkrývá nadějné jazzové hráče na tento nástroj. A STANISLAW SLOWIŃSKI QUINTET natočil skvostné a cele autorské album – „Landscapes Too Easy To Explain“…
Slowiński hraje na housle již od pěti let, posléze absolvoval studia na krakovské AMU (2010-2012), obor klasické housle. Jenže pak objevil svět improvizované hudby a stal se dokonce spoluprůkopníkem nového žánru, akustroniky. Houslista se na debutové nahrávce obklopil neméně talentovanými mladými instrumentalisty. Trumpetista Zbyszek Szwajdych vytváří s houslemi jedinečně barevný souzvuk a je také výtečným sólistou (též na křídlovku). Pianistka Kasia Pietrzko často zavítá do soudobé vážné hudby, včetně minimalismu. Neobyčejně hutnou rytmiku tvoří kontrabasista Justyn Malodobry, který je navzdory příjmení hodně dobrý, a robustně hrající bubeník Maksymilian Olszewski. Artwork alba je neméně pozoruhodný; minimalisticky abstraktní grafika je dílem Alexandry Slowinské, jež každou ze sedmi kompozic ztvárnila též na zvláštní kartičce místo bookletu.
Slowińského skladby vycházejí z hard-bopu, jehož sazby jsou často ovlivněny polským folklórem; však je tímto moderní polský jazz jedinečný již od šedesátých let! Hned úvodní pecka „Lawina“ vás vtáhne do řízného, gradovaného a proměnlivého hudebního proudu s výtečnými sóly trubky a houslí…
Kvintet střídá svižnůstky s baladami, přičemž v obou případech pracuje se strukturou, dynamikou i texturou, se všemi stavebními prvky kompozice. Samotné album je vystavěno také zajímavě; rychlou skladbu střídají vždy dvě balady, které si ale zachovávají hutnost a překvapivě silnou dramatičnost. V kompozici „i“ se naplno projevuje klavíristka, výrazný motiv je všemi aktéry dramatizován a doveden k nesmírné intenzitě a naléhavosti.
Následuje vzletná balada „8000“ s nádhernou křídlovkou, vrstvením minimalistických linek, klavírním sólem, lyricky rozmáchlými houslemi a postupným houstnutím a intenzivněním toku. Vzornou gradací, hutnými riffy a dominantními bicími je ozdobena vypjatá „K2“, poté vás pohladí jímavá a bohatě propracovaná zvukomalebnost v „Jesienny“, kde se blýskne v sóle také kontrabasista. Baladicky a přitom intenzivně uchopený „Deszcz“ zdobí pro změnu klavíristka. Album doslova vrcholí dvanáctiminutovou lavinou „Zamach stanu“, patřičně údernou, až děsivou, přitom kompozičně rozvolněnou; po třech minutách se vyloupne houslové staccato, z něhož vybuchnou bicí, do kterých se zařezávají free-jazzové ataky spoluhráčů s klavírním chrlením, basovým drnčením a hustými poryvy houslí. Energií nabitý proud vyústí v bubenickou codu…
Pořádně šťavnaté a tučné album!