Jazz-rockoví jezdci z Hradce Králové

Jazz-rockoví jezdci z Hradce Králové

zvuk
80
obal
60
hudební úroveň
80
repertoár
100
80

Od loňského roku působí na královéhradecké jazzové scéně dravá fusion kapela s příznačným názvem DRAGON´S BREW. Počátkem léta vydala debutové album s vtipným titulem „DRAČÍ JAZZDCI“, a to vlastním nákladem, respektive pod hlavičkou Victory Studio (což je volné sdružení tvůrců a kreativců, působící v Hradci Králové od roku 1992). Více než dvaačtyřicetiminutové CD potvrzuje naplno tvůrčí invenci členů kapely, především pak otce a syna Vyšohlídových.

Album kapela natočila v ustálené formaci – Jiří Vyšohlíd starší (klávesy), Jiří Vyšohlíd mladší (baskytary), Jan Bára (el.kytara), Vít Skalička (bicí), Štěpánka Mašatová (příčná flétna) a Kateřina Horáčková (tenorsax, občas alt). Toto složení vlastně představuje dva generační přístupy k elektrickému jazz-rocku 70.let, přičemž výsledné fusion se pohybuje v bouřlivých vodách někde mezi odkazem božského Jaca (myšlen samozřejmě Jaco Pastorius) a současným divočákem Garym Willisem (tento fenomenální basák založil např.kapelu Tribal Tech), z jehož autorské dílny Dragon´s Brew taktéž čerpají. Totiž sound kapely čím dál markantněji určuje široká škála baskytar i interpretačních stylů a způsobů hry mladého Vyšohlída, přičemž hlavním kompozičním základem je nápaditá improvizace všech aktérů. „Jiří Vyšohlíd jr. je takový zabiják, že kdyby chtěl, tak na tý base hmátne a všichni posluchači jsou na místě mrtví. Ještě, že se takový hmaty směj používat jen k sebeobraně…“ – takhle nedávno reagoval na vystoupení kapely rockový muzikant Martin Večeřa!

Jazz-rockoví jezdci z Hradce KrálovéAlbum „Dračí jazzdci“ otevírá „Napalm“, společná autorská kompozice Vyšohlídů. A hned v úvodu na vás vyskočí parádní basové slapy a poté vás smetou sóla, přičemž hlavní motiv je navýsost výrazný, a tudíž patřičně nosný. Místo cody zazní „tak to jste mě, pánové, opravdu vodvařili!“ Jako bych to zvolal já! Willisova pecka „Bowlegged“ je sycena hutným funky, které se postupně přeleje v proud groovů. Vše korunují sóla el.piana (trochu nabluesovělého), titěrné kytary, saxu a virtuózní basovky. Baladická „Kratochvíle, kratochvíle“ z pera Vyšohlída sr. dokáže na ploše osmi a půl minuty udržet napětí a nepřetržité instrumentální jiskření, ochucené lyrickou flétnou a plnokrevným, výrazově bohatým spodním proudem. Tuto mistrovsky uchopenou, vzrušující baladu střídá sólová skladbička baskytaristy „Barrandien“, vícevrstevnatá, hravě melodická, virtuózní perla! Další autorský kus Vyšohlída jr. „Pigidick“ pracuje s jakýmsi hybridním zvukem ze starého sci-fi filmu, šmrncnutého večerníčkovou roztomilostí, který kapela posléze přetaví ve fusion jak stehno (antické bohyně…). Při zvolnění pak pohladí nádherná flétna. Kytarista navíc dosahuje typicky měkkých tónů a´la Grant Green. Beatlesovku „Revolution“ proloží protagonisté pestrými plástvemi jazzových sól a rockových riffů, aby se pak vzepjali k interpretačnímu majstštyku – tím je coververze slavného Shorterova „Footprints“. Myslím, že je to jedno z nejlepších adaptací tohoto moderního standardu, jež jsem měl tu možnost slyšet (a že jich nebylo málo!). Znamenité sazby dechů v souzvuku s el.pianem, valivě hutný spodek, výtečná sóla, vzrušený dialog basovky a bicích, energie, barvy a …poctivost! Tam není ani špetička vypočítavosti, úlitby, chladu; a přitom ctí kvality originálu. Album pak uzavírá humorná jazz-rocková miniatura „Dýchánek“.

Zde jsou čtyři ukázky z alba, o něž si můžete v případě zájmu napsat na tuto mailovou adresu: vysohlidjr@seznam.cz :

http://bandzone.cz/_82088?at=gallery&ii=1868388