Již druhé album nyní vydalo pražské uskupení ROUILLEUX. Zove se „SCATTER YOUR SOUL“ a v podobě chromové kazety s download kódem (po tomto nosiči šahají nonkonformní kapely čím dál častěji!) jej vypustil na světlo nezávislý label KLaNGundKRaCH, a to za účasti zvukového mága Federsela (alias Tomáše Procházky z B4).
Rouilleux vytvořil v roce 2009 jako původně jednočlenný projekt Luboš Rezek, když se rozpadla jeho kapela The Ruin Of Ruins. Na debutu „Zugwang“ (2011) se podílelo již pět hudebníků, v současné době se sestava ustálila na triu Luboš Rezek (kytary, zpěv), Martin Sýkora (bass, beaty, syntezátor) a Petr Vrba (bicí, perkuse, klarinet, trubka). Z proměnlivého zvuku souhry dechů, syntezátoru, kytar a bicích se překvapivě vylouply neobyčejně vystavěné písně, jež s rozkoší pohltily inspirace od rockového noise až po folk!
Především kytarovým noise (nikoli však hardcorem!) se vyznačují úvodní „Eat“, třetí track „Laugh“ a závěrečná, sedmá skladba „Seatter“. Jenže Rouilleux s takto vypjatou zvukovou intenzitou dále pracují, povyšují ji skutečně na základní stavební prvek písňové formy. Zpěv je spíše recitativní, ale emočně proměnlivý, zjevně poučený o znalost tvorby Davida Tibeta, Michaela Giry či Davida Sylviana. V kompozici „Organize“ vás osvěží pološeptaný, tibetovsky zpěvný recitativ v konfrontaci s emotivní prací s dynamikou, korunovanou free-jazzovou erupcí klarinetu. Zbývající trojlístek písní evokují až mystický neo-folk a´la Current 93 – „Swallow“ je velmi křehká a melodicky chytlavá, v „Recall“ je jímavě zpívaná melodie postupně gradována až s grungeovou energií v oslavu zvukové intenzity a výrazové naléhavosti, „Climb“ má k neo-folku nejblíže, ale Rouilleux zde přidávají navíc bohaté podmalby Vrbovy trubky. Vynikající tvůrčí počin!
Nutno ještě dodat, že Rouilleux lze naživo slyšet již 3.září, a to v 19.00 na pražské Náplavce (Rašínovo nábřeží) a 13.9. pak v pražském klubu Podnik (Bubenská 1) společně s White Wigwam. Poté je čeká koncertování ve Francii. Album si ale můžete poslechnout již nyní:
A aby toho nebylo málo, tak nyní vyšel další pozoruhodný projekt, který s tím předchozím spojuje osobnost Petra Vrby a Federsela. Ve Vídni se v květnu setkali rakouský bubeník a perkusista Didi Kern (ex- Bulbul, Broken Heart Collector, Fuckhead) a právě trumpetista Petr Vrba (IQ+1, Automatický improviizační orchestr), aby zde jako duo DIDI & PEDRO natočili šestadvacetiminutovou kompozici „RHIZ“. Mastering nahrávky pak v Praze provedl již zmíněný Federsel a výsledné dílo vyšlo na netlabelu Signals From Arkaim, jež zpřístupňuje avantgardní hudbu pod Creative Commons License.
Sami tvůrci se o své hudbě vyjádřili takto: „Ticho i hluk je radost a zvuk je rovnocenný hudbě.“ Ano, a já dodávám: Hudbě živé, proměnlivé, tekuté, někdy snové, avšak vždy syrové a opravdové! Zpočátku kovově znějící, roztřesený a třepetavý alektroakustický proud, jako ze Stockhausenova vrtulníku, jen zdánlivě netečný, vás zcela pohltí a pak vás jen vláčí nebo unáší, hladí či drtí. Po pěti minutách polyrytmických slitin, ambientních i noiseových dronů a minierupcí pak zvukové plazma hudebně zkonkrétní a instrumentálně zčitelní. Bubeníkovy kreace i trumpetistovy čarodějné projevy vás nadále nenechají vydechnout, má to hlavu i patu, dokážete se v hudbě orientovat, což vám umožní ještě hlubší ponor. Můžete se bez obav zúčastnit dobrodružného výletu do hlubin neobvyklých tónů a zvuků. Počínaje 20.minutou vás postupně smete free-jazzová povodeň, ale oba protagonisté vás nakonec nechají vynořit nad hladinu.
Kdo dostane chuť slyšet toto duo naživo, má příležitost díky letošnímu ročníku festivalu KontrA2punkt, a to dne 14.září v 19.30 v Kokpit Kafé (Pod Bruskou 2, Praha 1).