Pozoruhodné, i když problematické vokální album
zvuk
hudební úroveň
obal desky
3.7Průměrné skóre

Nová generace jazzových zpěváků se vyznačuje tím, že se svým hlasem nijak oslnivě neexhibují, velmi sporadicky scatují, spíše si hrají se zabarvením hlasu, než by ho rozsekali do dechberoucí kulometné salvy o rozsahu třech, čtyř oktáv. Tento však neméně obtížný způsob jazzového vokálu definoval nejprůkazněji Theo Bleckmann. A podobně zpívá třeba i Elvis Costello na svých mimorockových výletech. Tínto způsobem zpěvu, který obkružuje melodickou linku a vytváří spíše harmonicky barevné plochy, však již na přelomu 60. a 70.let rozčiloval rockové fanoušky předčasně zesnulý písničkář Tim Buckley (viz.album „Lorca“). A současný nejlepší jazzový vokalista Kurt Elling jej také dokáže využít, pokud si to žádá charakter písňové kompozice.

Všechny výše jmenované vokalisty v sobě spojuje francouzský jazzový zpěvák LOÏS LE VAN, který má navzdory svému mládí na svém kontě již pět alb (první mu vyšlo v roce 2005) a nyní pod hlavičkou LOÏS LE VAN SEXTET vychází jeho šesté „THE OTHER SIDE“, a to na slovenském labelu Hevhetia! Le Van studoval zpěv nejen na hudebních školách ve Francii, Belgii a USA, ale také při mistrovských kurzech Marka Murphyho a Marka Turnera. V loňském roce dokonce vyhrál mezinárodní soutěž v jazzovém zpěvu Voicingers v Polsku (za níž stojí Grzegorz Karnas, jeden z nejuznávanějších evropských vokalistů). Le Vanův sextet je složen ze znamenitých francouzských instrumentalistů, kteří mají bohaté zkušenosti také z provozování soudobé vážné hudby, a je to na jejich hře a souhře znát: trumpetista Thomas Mayade, virtuóz na lesní roh a mellophone Manu Domergue, pianistka Sandrine Marchetti, kontrabasistka Leila Renault a ostřílený bubeník Roland Merlinc (jenž spolupracuje třeba se skladatelem a trumpetistou Yohanem Giaume). Instrumentálně je album „The Other Side“ vůbec neobyčejně silné – jeho jedinou slabinou je však zpěv!

Le-Van-SextetNeznamená to, že by Loïs Le Van byl na tomto albu vyloženě špatný, to vůbec ne. Pokud se drží nižších poloh, je jeho vokální projev dokonce neobyčejně sugestivní a lahodný zároveň (zvláště ve skladbách „Numbers“, „Home“ a „Are We the Unknown“). Jenže v těch vyšších patrech zní přinejmenším nepřirozeně („Prophets And Sons“), přiškrceně („Old And Wise“), ba dokonce falešně, tudíž až nepříjemně („The Other Side“).

Co však drží kvalitu alba vysoko, jsou instrumentální výkony. Rytmika je místy nejazzová, velmi nervní, zneklidňující, především bubeník. Trumpetista se blýskne hlavně ve skladbách „Ivy Said“ a „Venture“, pianistka exceluje v kompozici „Happenings Before Dawn“, která volně přejde v titulní skladbu, kde je její sólo stěžejní. Koho však musím vyzdvihnout především, je hornista. Jeho sóla i doprovodné party a souzvuky s trumpetistou či zpěvákem jsou jednoduše úžasné – nejprůkaznějšími důkazy budiž skladby „Why Fish Swim Upstream“, „Numbers“ a „Are We the Unknown“. Kompletně celý sextet podává nejlepší výkon v nejdelší kompozici (7:18) „Old And Wise“, jejíž bohatá polyfonická stavba s dynamickými a harmonickými proměnami, kdy na posluchače až stříkají barvy, zaručeně zvedne z křesla. A poté hned ta následující, „Sleepless Lullaby“, jež vás rozhodně neuspí – nejde ani tak o ukolébavku, jako o neklidný sen, nebo spíše o hrůzný strach z insomnie a čekání na černočerného havrana z Poea…

Loïs Le Van Sextet natočil desku, která je přes výhrady k výkonu zpěváka výrazově neobyčejně silná. Myslím, že v kategorii vokálního jazzu patří rozhodně k těm v Evropě nejlepším. Vydavatelství Hevhetia se opět vyznamenalo!

Podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..