FENOMENÁLNÍ FORMA ŠTVERÁČKOVA KVARTETA

FENOMENÁLNÍ FORMA ŠTVERÁČKOVA KVARTETA

kvalita zvuku
hudební úroveň
obal desky
4.7

Netrpělivě očekávané album tenorsaxofonisty, „českého Coltranea“ ONDŘEJE ŠTVERÁČKA je již na světě! Jeho kvartet jej natočil ve studiu Svárov u Lukáše Martínka vloni v létě, mix a mastering má na svědomí také již osvědčený Pavel Wlosok v Severní Karolíně a po takto pečlivě provedené práci (opět s fotografiemi Jana Pohribného a cover designem Lucie Komárkové) ho label New Port Line vypustil do jazzového světa pod názvem „THE FORM“. Ondřej Štveráček Quartet jej pokřtil 18.11. v přeplněném pražském klubu Jazz dock, kde byli albu kmotry doyen hudební publicistiky Antonín Matzner a producent Petr Marek, na jehož labelu album vyšlo.Ondřej Štveráček Quartet tvoří kromě lídra ještě americký (a v Praze usazený) pianista Brian Charette (jinak spíše známý jako znamenitý hráč na Hammondovy varhany) a dva slovenští muzikanti, kontrabasista Tomáš „Kaštan“ Baroš a bubeník Marián Ševčík. Zvuk kvarteta pak ještě doplňují dva nepřesléchnutelní hosté: welšský (ale od roku 2002 v Praze dlící) tenorsaxofonista Osian Roberts a trumpetista Miroslav Hloucal. Materiál alba „The Form“ je z poloviny z autorské dílny Ondřeje Štveráčka, o druhou polovinu z téměř hodinového alba se autorsky podělili Hloucal (2x) a po jedné skladbě Charette, Baroš a Roberts.FENOMENÁLNÍ FORMA ŠTVERÁČKOVA KVARTETAA hned úvodní, titulní Štveráčkova kompozice „The Form“, vás nenechá na pochybách, že slyšíte výjimečné album! Ve víceméně hard-bopovém duchu se všichni protagonisté cítí jako ryba ve vodě, ale nejsou svázáni nějakým pevným modelem, hrají zkrátka a jednoduše řečeno nadupaný, barevný a výrazově bohatý jazz jako univerzální dorozumívací prostředek, tudíž jazykem srozumitelným, ale ani na okamžik nepodbízivým. Štveráčkovo uchopení tenora je opravdu coltraneovsky plnokrevné, místy až přebujelé, agresivní, ale vždycky čisté.

Velkým překvapením je pro mne výkon Charetta jako pianisty – již jeho první sólo, ale i schopnost doprovázet, je velmi kreativní a nabité emočním výrazivem. Rytmika pracuje spolehlivě a opravdu „nahusto“ a hostující Roberts se blýskne sólem, o poznání měkčím a méně dynamickým, než Štveráček. Následující Štveráčkova skladba „Green Train“ jasně odkazuje na legendární první Coltraneovo album „Blue Train“, znamenající průlom v jazzu. Výrazný motiv, notně „zamodřený“, ale stále rozjasněný jako svěží louka, Hloucal vystřihne na křídlovku sólo podobné síly, jako bájný Lee Morgan. Poté přicházejí jediné tři čistě kvartetní kusy, neuvěřitelně dynamický Štveráčkův „Sasha“, nádherná balada a´la Naima „Ilana“ (také od kapelníka) a „Three Lights“, Charettův autorský vklad, skotačivá, hravá skladba, která postupně graduje, zahušťuje se, získává na dramatičnosti. Štveráček se zde zaskví jedním ze svých nejúžasnějších sól, kdy ve všech polohách a náladách a při vší emocionalitě zůstává zpěvný! Zvuk alba pak osvěží Barošova skladba „Story Of the Last Falling Chestnut Tree Leaf“, okořeněná free-jazzem (a Hloucalova trubka i připomíná Dona Cherryho), kde všichni zúčastnění dokázali na ploše 3:13 min. (nejkratší track alba) až hororově evokovat neodvratný pád posledního listu ze stromu a příchod Zimy. Následující Štveráčkova kompozice „Shifting On“ se z celkového zvuku alba také vyjímá. Po dramaticky znějícím úvodu s davisovskou trubkou s dusítkem v souzvuku s tenorem následuje stěžejní klavírní sólo, jež Charette mistrně buduje a zárověň graduje. Na něm totiž celá skladba stojí – a v tomto případě vzlétá pořádně vysoko. Briane, smekám svůj pomyslný klobouk recenzenta! Pak v dalších dvou skladbách přichází bohatý zvuk sexteta, a to v plné parádě, že by se za něj nemusel stydět ani legendární sextet Milese Davise s Johnem Coltranem a Cannonballem Adderleyem: „Nervous Breakdown“ (Hloucal) a „Major Minor March“, Robertsova efektní hard-bopovka, také nejdelší track alba (9:53). Závěrečná bopovka, Hloucalova „Next Page“ vhodně album uzavírá, neboť dává příležitost všem sólistům (Hloucal, Štveráček, Charette a Ševčík) ještě naposledy pořádně vyniknout.Summa summarum: Album kvarteta Ondřeje Štveráčka „The Form“ je pro mne horkým favoritem na Jazzovou desku roku!