Oba potřebovali „vyčistit hrací pole“ na šachovnici svých životů, aby mohli hrát novou a nadějeplnou hru na šachovnici společné. Americký varhaník a pianista BRIAN CHARETTE a česká zpěvačka MARTINA FIŠEROVÁ natočili spolu (a společně vydali vlastním nákladem) album „CLEARING FIELD„. On uznávaný jazzman z New Yorku, ona studentka muzikoterapie, nadějná písničkářka, dcera jazzového kytaristy Zdeňka Fišera, dlouholetého člena Jazz Celuly Laca Décziho, v jejíž americké verzi hraje Charette na klávesy. On dvakrát nominován na cenu Grammy, hvězdami první velikosti vyhledávaný sideman, ona vedle spolupráce s Jarynem Janekem (např. na albu „Ty lidi“ společně s Lenkou Dusilovou a Dorotou Bárovou), Impulsem, Janem Kořínkem, Rajnošek Bandem a Kamilem Střihavkou píše vlastní písničky pro své Seven Days, které nemohou být jiné, než pozoruhodné, neboť Martina Fišerová bere hudbu nadmíru vážně – viz. její absolventská práce „Úvod do antroposofického pohledu na hudbu“. Poslední dobou vystupuje samozřejmě také s Brianem Charettem, třeba v triu s bubeníkem Danem Šoltisem.
Album „Clearing Field“ vzniklo ve dvojici, a to spontánně, bez přípravy, pro radost. A to, že je jim spolu dobře, že si rozumí a že si vychutnávají každý společný okamžik, je pochopitelně na nahrávce znát. Je to také hlavní smysl a nesporný klad tohoto hudebního počinu. Obsahuje desítku písní, vesměs letitých jazzových standardů, jež dělal už kdekdo a které lze poslouchat znovu a znovu, aniž by náš vkus bez ohledu na pokročilost jakkoli urazily. Fišerová zpívá střídmě, nehrne se do „umění“, nehraje si na virtuózní zpěvačku, vystačí si se svým přirozeně sytým a zastřeným hlasem, do něhož nemusí násilně roubovat bůhvíjaké emoce, stačí jí její vlastní city, upřímně vyvěrající ze zamilovanosti. Ona ví, že není Billie Holiday, Ella Fitzgerald či Sarah Vaughan, přesto dokáže píseň podat plnohodnotně, protože po svém. Ocitá se tak někde mezi Abbey Lincoln a Dianou Krall, však také šáhla po písních „And How I Hoped For Your Love“ a „How Deep Is the Ocean“, ve kterých tyto dvě zpěvačky excelují. Tady ji Charette doprovází na elektrické piano. Jinak střídá akustické piano a varhany. Oba se se ctí vyrovnávají třeba s „Don´t Explain“ (Billie Holiday), „Like Someone In Love“ a „The Midnight Sun“ (Ella Fitzgerald), přičemž právě v těchto případech je užit klavír. S hammondkami více než obstojně vystřihnou slavnou pecku „My Favourite Things“, Gerschwinovu hbitůvku „I Got Rhythm“ a velmi zdařile „Star Eyes“, protože nekopírují Sarah Vaughan. Závěrečný track je skutečným bonbónkem – „Song For Brian“, který napsala sama Fišerová a kromě klavíru je zde slyšet i její kytara, víceméně folková, a rockově dravější, přesto cituplný zpěv.
I takové desky mají svou nespornou cenu. A to i pro nás, posluchače…
Ukázka z desky:
Oficiální web Martiny Fišerové: http://martinafiserova.cz/