Vitor Pereira Quintet nezůstal rozhodně někde uprostřed!
zvuk95%
obal100%
hudba90%
95%Overall Score

Také v Londýně si výteční jazzoví muzikanti vydávají alba vlastním nákladem. To je i případ třetího autorského počinu kytaristy Vitora Pereiry s jeho kvintetem, jenž se zove „Somewhere In the Middle“ a spatřil světlo světa 5. prosince.

Lídr, kytarista a skladatel Vitor Pereira se narodil v roce 1979 v portugalském Portu. S kytarou začal poměrně pozdě, až v 16 letech. V roce 2003 absolvoval v rodném městě studium klasické kytary a mezitím navštěvoval workshopy Methenyho, Hekselmana, Goldberga a dalších jazzových osobností. O rok později se přestěhoval do Londýna, aby studoval na univerzitě v Middlesexu. Ukončil zde bakalářské studium pod vedením (mimo jiných) Stuarta Halla. A v britské metropoli již setrval. Potkal se tu s nadějnými mladými instrumentalisty a se čtyřmi z nich v roce 2009 založil soubor VITOR PEREIRA QUINTET. Jsou to Chris Williams (altsax), Alam Nathoo (tenorsax), Mick Coady (kontrabas) a Adam Teixeira (bicí).

Šestapadesátiminutové album zaplňuje osm Pereirových kompozic. Jejich základním výrazovým rysem jsou šťavnaté kytarové riffy a kontrapunktické melodické linky i mnohdy divoká prolínání kytary a obou saxofonů, přičemž rytmika je patřičně hutná a elastická. Kvinteto ani tak nesází na virtuózní sóla, jako na kolektivní práci s proměnlivou dynamikou, rytmikou a ostře sázenými motivy, díky nimž je struktura hudební materie neustále jakoby v pohybu. A tato strhující tekutost je na poslech nesmírně vzrušující. Album přitom ještě navíc graduje, skladba po skladbě nabývá na přerývané a zároveň kumulující energii a instrumentální divokosti. Ovšem už hned v úvodním tracku „Lomo“ vyšlehnou díky saxům free-jazzové plameny. Sólové party si rozebírají především kytarista s tenorsaxofonistou; jak album nabírá na obrátkách, vystrčí růžky i kontrabasista („Anima“, „Twilight Trails“). Pozoruhodný je způsob sólové improvizace Pereiry. Třeba v „Alternative Facts“ je zpočátku jaksi zmatená, ke konci až dětinsky hravá, v „Refreshments“ a „Better Late Than Never“ zase rockově ostrá a přímočará.

Prvním vrcholem alba je čtvrtý track, titulní, skoro devítiminutová kompozice „Somewhere In the Middle“; materie se tady neustále proměňuje, od Afrikou vonících souzvuků až po free-jazzové vzepětí; po jiskrném kytarovém sóle vygraduje tok v propletencích celé kvinteto. Pak už to jede opravdu až zběsilým tempem – „Anima“ vrcholí rockovými zářezy, „Better Late Than Never“ je jazz-rock jako řemen, ovšem sycený současnými alternativními postupy nadžánrového charakteru. Bezmála osmiminutový nářez „Twilight Trails“ pracuje nejen s výraznými, ostrohrannými motivy, kontrapunkticky sázenými, ale též s naléháním minimalistických figur. Závěrečná skladba „Tag Along“ je pak nejčistší jazzůvkou se strhujícími sóly tenorsaxu a samozřejmě kytary…

Výborné album, které si zaslouží pozornost každého sebezmlsanějšího jazzofila!

Related Posts

Leave a Reply

Your email address will not be published.

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.