Mihály Borbély Quartet se přihlásil s dalším majstrštykem!

Mihály Borbély Quartet se přihlásil s dalším majstrštykem!

zvuk
90
obal
90
hudba
95
repertoár
100
94

Vydavatelství Budapešťského hudebního centra BMC Records vydalo nové album domácímu souboru MIHÁLY BORBÉLY QUARTET – „Be By Me Tonight“. A odlišuje se od předchozí nahrávky „Hungarian Jazz Rhapsody“ (2014) tím, že není tak výrazně ovlivněno lidovou hudbou.

Tisk se po úspěchu předloňského počinu, jež se stalo v Maďarsku Jazzovým albem roku, vyjádřil takto: Pokud by Bartók hrál jazz, zněl by jako Borbélyho kvartet, který mísí jazz v duchu Rolanda Kirka se srbskými, slovenskými, romskými, židovskými a německými lidovými vlivy a klasickou hudbou…Novinka má tentokrát nejblíže k onomu Kirkovi, to jest k eklekticky pojatému modernímu jazzu, a též ozvěna Liszta, Bartóka a Kodályho je čitelnější.

Saxofonista Mihály Borbély, letos šedesátiletá hvězda maďarského jazzu, je autorem drtivé většiny skladeb. Má za sebou spolupráci s takovými jazzovými osobnostmi, jako Trilok Gurtu, Herbie Mann, Paul Bley, Steve Coleman, Michael Brecker, David Liebman a Joe Lovano. Ve svém kvartetu dokázal šťastně skloubit hráčskou zkušenost s mladistvou neotřelostí a entuziasmem. Za bicí soupravou (tzv.gustavito, což představuje tradiční maďarskou výrobu z březového dřeva, kovu a akrylátu) sedí ostřílený István Baló, kterého můžeme znát taktéž se souborů Dresch Quartet, Dimenzió a Binder Quintet; má za sebou ale též hraní s Davidem Murrayem, Dewey Redmanem, Archiem Sheppem, Chico Freemanem a Johnem Tchicaiem. Sestavu doplňuje nastupující mladá generace – neobyčejně talentovaný pianista Áron Tálas, jenž dokonce přispěl i autorsky, a kontrabasista Balász Horváth.

borbely_2_cover_231.inddJedenáct původních skladeb na téměř šestapadesátiminutovém albu „Be By Me Tonight“ působí sevřeně a navzájem se doplňují a umocňují, přičemž tři experimentálně vystavěné miniatury fungují jako vzrušující intermezza. Borbély se v nich představuje v roli výtečného basklarinetisty, a to v duetech s bicími (free-jazzově laděná „Come Out!“) a pianem (lyrická „Gratitude“), také s tillinkó, maďarskou pasteveckou flétnou, ve folklórním duetu s kontrabasem („These Fairies Again“). Borbély samozřejmě válí také na tárogató, balkánský dřevěný dechový nástroj, jehož tón (sice měkčí a jemnější, přesto podobně ostrý) evokuje sopránový saxofon – slyšíme ho v titulní křehké jazzůvce, pak v nalidovělé baladě „Auntie“ a v závěrečné „Kosztka“, kde zazní i supelka, makedonská dřevěná flétna. Touto kompozicí (nejdelší z alba – 8:36) opravdu album vrcholí; je to ten nejúžasnější příklad mistrně vystavěné jazzové skladby, bohaté výrazově, rytmicky i dynamicky, oplývající emocionalitou a čerpající z pokladnice starobylé lidové hudby a současného jazzu, včetně inspirace ve free-jazzu (vskutku vypjaté klavírní sólo!). Však je inspirována dílem maďarského malíře z počátku 20.století Tivadara Csontváryho Kosztky, významného představitele post-impresionismu, jenž maloval často balkánské, orientální a středomořské scenérie. V gershwinovsky laděné baladě „The Lost Question“ přijde ke slovu i klarinet, v bezmála coltraneovsky jímavé baladě „Epigram“ hraje prim sopránka (tu zkomponoval pianista). Samozřejmě nechybí altka, Borbélyho nejsilnější zbraň – v bopovce „Exiled“ se vynoří dokonce latinsko-americké rytmy (především tango), v originálně pojaté hard-bopovce „Little Bird In the Lee“ zní altka značně orientálně, v „Nevermind Sweetheart“ zase folklórně tanečně…

Když k výkonu lídra přidáte vynikající a velmi osobité podmalby a sóla pianisty, spolehlivé kontrabasové linky i vyhrávky a pestrou, nesmírně tvárnou a perkusivně uchopenou hru bubeníka, vyjde vám reprezentativní obrázek současného neamerického jazzu!

Borbély Műhely feat. Dresch Mihály - Szentendre, 2014. nov. 4.