Když jsem vloni psal portrét floridské zpěvačky JULIE SILVERA, vyslovil jsem přesvědčení (a zároveň přání), že by si rozhodně zasloužila natočit druhé album – vždyť to jediné dosavadní vyšlo již v roce 2002!
A zaplaťbůh jsem se dočkal. V létě (a opět vlastním nákladem) zrealizovala konečně další albový počin – jmenuje se „BECAUSE THERE IS YOU“ a natočila ho poněkud překvapivě v tom nejprostším, nejkomornějším duchu, až na dvě výjimky pouze s doprovodem kytary. Zatímco na debutovém albu hrálo doprovodné klavírní trio, na novince sólový kytarový doprovod narušuje jen v úvodním standardu autorské dvojice Arlen&Mercer “Blues In the Night“ přidaný kontrabas Chucka Bergerona (ex-Kevin Mahagony, Randy Brecker, Buddy Rich, Woody Herman Big Band) a trubka Stevea Aherna (doprovázel např. Arethu Franklin, Manhattan Transfer a Tonyho Bennetta). V následujících jedenácti písních zní vytříbený kytarový doprovod (s občasnými krátkými sólovými party, přičemž se kytara zdvojuje), aby pak v závěrečné notoricky známé svižnůstce „Honeysuckle Rose“ obohatil zvuk znamenitý houslista Federico Britos (ten má na svém kontě již několik Grammy díky spolupráci na projektech Charlieho Hadena, Beba Valdise, Izraela Lópeze a Astora Piazzolly). A také koncertuje po klubech v duu s kytaristou, jenž nese veškerou tíhu instrumentace nového alba Julie Silvera – Jorge Garcia. Ten pochází z Kuby, proslavil se účinkováním v doprovodných kapelách Tonyho Bennetta, Richieho Colea, Patti Page, Triniho Lopeze, Joela Greye a Enriqua Iglesiase. Jeho kytarová hra se mistrně pohybuje po linii Wes Montgomery-Pat Martino-Django Reinhardt, což dokazuje nejmarkantněji v rychlejších skladbách – „You Stepped Out Of a Dream“, „Lulu´s Back In Town“, „If I Were a Bell“, If You Never Come To Me“ a „What´s New?“.
Juliin příjemný, teplý, neexaltovaný, ale přesto emotivně bohatý, barvami sytý hlas naopak zdobí především balady – „Body And Soul“, „P.S. I Love You“ a dvě autorské písně: „Lullaby (Never Stop Pretending)“ a titulní „Because The Is You“, kabaretním stylem se nechala inspirovat v „Makin´Whoopee“. Ale i v rychlých pasážích velmi precizně frázuje a artikuluje, takže každé slovo je čitelné. Ve zpěvu ctí melodii, ani jednou nescatuje, respektive neimprovizuje. To je plně na kytaristovi, ale i ten více šperkuje doprovod, než by se pouštěl do velkých sól. Je to vlastně odvážné, utáhnout tímto způsobem více než čtyřicetiminutové album sice krásných, ale již profláklých jazzových standardů – budiž dvojici ke cti, že se jim to podařilo. Vznikla tak svěží písničková kolekce, která má vyšší ambice než být jen nerušivým pozadím k randezvous při víně a svíčkách.
Ukázky a možnost stažení alba zde: http://www.cdbaby.com/cd/juliesilvera