Dobršská brána 2021, Dobrš, pátek 13. srpna 2021
Pátý ročník jedinečného, mezinárodního festivalu Dobršská brána přinesl do kouzelného prostředí podšumavské vesničky Dobrš opět velmi pestrý hudební program. Velké ocenění patří Ivo Kramlovi a Květě Čulejové, neúnavným organizátorům festivalu, za pečlivost, vytrvalost a zajímavou dramaturgii, zaměřenou letos na bicí a perkuse. Celkem 31 umělců ze šesti zemí vystoupilo během dvou dnů na třech podiích: v kostelíku, na nádvoří zámku a u kaple.
Prvním vystupujícím jubilejního ročníku festivalu v překrásně nasvětleném kostelíku byl původně oznámený kvartet, zredukovaný na trio Romanovská Tichý Hrubý ve složení Anna Romanovská – housle, koto, Petr Tichý – kontrabas, Michal Hrubý – klarinety, saxofon a flétna. V programu ohlášený bubeník Klaus Kugel přijel až příští den na své vystoupení, tak orientace letošního festivalu na bicí měla první výjimku. Jejich volné improvizace výborně rezonovaly v prostředí kostela. Navíc experimentální zpěv temperamentní zpěvačky Annabelle Plum ještě rozšířil a výrazně povýšil úroveň úvodní zkoušky hudební vnímavosti návštěvníků neobvyklého festivalu. Velmi působivý začátek v dojemném prostředí Kostela Zvěstování Panně Marii.
Michal Kratochvíl: Dobršský kostel je překrásným místem pro zahájení festivalu a nejinak tomu bylo i letos. Tento duchovní prostor s úžasným geniem loci jsem blahořečil již v reportážích z roku minulého. I letos se rozezněl zajímavými tóny, nejprve v podání uskupení Romanovská, Tichý, Hrubý, kteří byli pro mnohé posluchače velkou výzvou na začátek. Jejich abstraktní oduševnělá hudba plná improvizace však dle mého skvěle zapadla do tohoto prostoru a mohla zde plně vyniknout ve své kráse i vyzývavosti. Až animální vokální projev zpěvačky Annabelle Plum posloužil jako další nástroj, a prožitek jejího nasazení celým tělem dotvořil tento náročný hudební zážitek pro připravené.
Značně odlišné bylo druhé festivalové číslo, sólové vystoupení alternativního bubeníka Pavla Fajta opět v kostele. Po jeho úvodním vysvětlení originálního projektu Drumming Alley zaplnil Pavel Fajt kostelní prostor sérií vlastních nápaditých skladeb plných dynamiky a polyrytmů: Čínský vítr, Magorova píseň (věnovaná Ivanu Martinovi Jirousovi), Monte Negro, … Kromě rozsáhlé bicí soupravy využíval obratně Pavel Fajt také elektroniku, loopy, „zvukový kruh“ i vlastní hlas. Závěrečná improvizace, hravá africká Serengeti, dala jeho koncertu korunu. Navíc všechny pobavil povedeným bubnováním dvěma prázdnými pouzdry od doutníků na vlastní lebku. Velmi zajímavý koncert odměněný bouřlivým aplausem nadšeného publika.
Michal Kratochvíl: Dalším účinkujícím, který rozezvučil tento duchovní prostor, byl Pavel Fajt, který se představil s vystoupením pro publikum mnohem srozumitelnějším. Svůj koncert započal se šamanským bubínkem mezi lidmi, vysvětlil celou filosofii projektu a jeho vývoj až po současnou Drumming Alley. Zdůraznil také roli muzikoterapie ve své tvorbě a nadhodil, že hodně používá liché rytmy. Ku pomoci má zvukový kruh, takové zařízení s dráty či snad strunami, na kterém spouští různé efekty obohacující jeho vystoupení. Bubenické představení, které nenudilo a sám Pavel se v polyrytmickém výletu Two faces rozvášnil natolik, že mu vyletěla palička z ruky. Vše však zvládl s úsměvem a odměnou mu bylo velmi vřelé přijetí od publika.
Třetí kapela Marek Urbánek & JeN Hovorka vystoupila u dobršského zámku s projektem July 2019, volnou společnou improvizací zachycenou na stejnojmenném albu. Velká škoda, že se ohlášená okouzlující zpěvačka Kristína Mihálová nemohla připojit ke dvojici nadšených improvizátorů, kteří díky hlubokému vzájemnému porozumění rozehráli zajímavý duet bicí – klávesy na vlnách jazzu, hip hopu a progresivní elektroniky. Moderní společné improvizace přinesly svěží energii na Dobršskou bránu.
Michal Kratochvíl: JeN Hovorka a Marek Urbánek v Dobrši u zámku prezentovali svou představu o moderní improvizované hudbě na pomezí jazzu a hip hopu. Místy strhující vystoupení plné vokálních efektů Jena Hovorky s velmi vydařenou beat boxovou vložkou nadchlo skromné publikum, které představení kvitovalo s povděkem. Marek Urbánek dokazoval, proč je v současnosti asi nejvíce obsazovaným bubeníkem na české jazzové scéně a ani na chvíli nedovolil, aby vystoupení spadl řemen. Vynikající interakce mezi oběma spoluhráči mě velmi bavila a troufám si tvrdit, že jsem zaznamenal značný posun od vydařeného křtu alba, který se odehrál před rokem v Praze na Štvanici.
Poslední páteční vystoupení u zámku, projekt NEVELL předvedla půvabná, německá bubenice Anika Nilles se svými spoluhráči: Joachim Schneiss – kytara, Patrick Rugebregt – klávesy, Jonathan Ihlenfeld Cuñado – basa. Její precizní technika hry na bicí mne přiváděla na myšlenku, že Anika nejspíš pečlivě studovala nahrávky Billy Cobhama a snaží se jeho stylu vyrovnat. Předvedená fusion, klasický jazz-rock povznesený vynikající Anikou, která vedla celou kapelu podobně jako kdysi Art Blakey, však nebyla nijak významně originální. Posuďte sami, viz video ukázka níže.
Michal Kratochvíl: Jelikož Dobršská brána je festivalem multižánrovým, jak jsme se v průběhu letošního ročníku mohli ještě mnohokráte přesvědčit, ocitli jsme se najednou téměř na rockovém koncertě s příchodem kapely NEVELL Aniky Nilles. Tato sympatická blondýna se již dokázala prosadit na internetu a její videa se pyšní miliony shlédnutí, teď ještě musí přesvědčit naživo, tam se totiž skutečně láme chleba. Anika nám přivezla příjemnou fusion, která však nedokázala překvapit, a i přes značnou energii kapely působila jaksi německy sterilním dojmem. Skladby byly precizní a až strojově perfektní, melodické, ale jako by jim někdy chyběla duše. Anika se prezentuje velice příjemným dojmem a jeví se býti značně pokorná. Zřejmě si uvědomuje, že internetová sláva bývá pomíjivá a od srdce děkuje za možnost živého hraní. Vystoupení jede na plné obrátky, kapela i Anike se snaží, ale i když mi je tento žánr velice sympatický, mírně mi celkový dojem kazila ona zmiňovaná vysoustruženost a prvoplánovost skladeb bez zdánlivě větší hloubky.
