Dobršská brána 2020, Dobrš, pátek 14. srpna 2020
Čtvrtý ročník jedinečného, mezinárodního festivalu Dobršská brána přinesl do kouzelného prostředí podšumavské vesničky Dobrš opět velmi pestrý a přitažlivý hudební program, i když musel být díky zdravotním omezením několikrát upraven. Velké ocenění patří Ivo Kramlovi a Květě Čulejové, neúnavným organizátorům festivalu, za odvahu, vytrvalost, pečlivost a velmi zajímavou dramaturgii.
Celkem 34 umělců ze 6 zemí vystoupilo během dvou dnů na 4 podiích, většinu koncertů přenášela živě Mall TV. Všechny sólisty a skupiny sjednocovalo letošní zaměření na harmoniku, kterou jsme si užili v nejrůznějších žánrech a kombinacích interpretů. Řada muzikantů dostala v Dobrši první příležitost k vystoupení od březnového vyhlášení nouzového stavu, proto hráli s mimořádnou chutí a nasazením.
Lokální bouřky obcházely Dobrš přímo zázračně, proto mohl proběhnout páteční program bez deštníků.
Michal Kratochvíl: Již při prvním setkání s malebnou vesničkou Dobrší mi bylo jasné, že tady mi bude fajn. Je to velký zázrak, že se festival vůbec uskutečnil a za to, že se tak vyvedl a proběhl důstojným způsobem, je opravdu třeba vzdát hold organizátorům.
Prvním vystupujícím festivalu byl v překrásně nasvětleném kostelíku Vojtech Szabó, slovenský sólový hráč na akordeon. Na svůj nový mistrovský nástroj značky PIGINI zahrál virtuózně nejen vlastní skladby Song for Julie a Little 5/4 Samba, věnované své manželce a dceři, ale zejména velmi podařené, vlastní aranže známých skladeb např. Black Orfeus (Luiz Bonfá), La Valse D´Amelie (Yann Tiersen), A Night in Tunisia (Dizzy Gillespie), Minuet a Badinerie B minor (J.S. Bach) a další. Každá jeho interpretace byla jedinečná díky osobní improvizaci v daném prostředí. Na závěr přišlo na řadu i tango nuevo Astora Piazolly v nádherné podobě jeho slavných skladeb Oblivion a závěrečné Libertango.
Velmi působivý začátek v dojemném prostředí Kostela Zvěstování Panně Marii.
Michal Kratochvíl: Hned první koncert mi naznačil, že jsem se ocitl na správném místě ve správný čas. Vevnitř krásně zdobený kostelík je již sám o sobě velmi malebný, nicméně citlivé nasvícení dodalo prostoru ještě větší kouzlo. Atmosféra očekávání a natěšení na kvalitní živou hudbu přímo čišela ze vzduchu. Vojtech Szabó vystřihl parádní set plný improvizace a nádherně tak odstartoval celý festival.
Charismatická zpěvačka a skladatelka Vesna Cáceres původem z Chorvatska uvedla následně v dobršském kostelíku svůj ryze autorský projekt “Le bal des fleurs” (Bál květin). Za doprovodu Jany Bezpalcové – akordeon a Jaroslava Friedla – kytara naladila Vesna Cáceres přeplněný kostelík svými třemi dojemnými šansonovými písněmi Bleeding Heart, Lístek čaje, Crocus, inspirovanými francouzskou tradicí valse musette, na následné baletní vystoupení třech sličných tanečnic z Baletní školy Pirueta. Písně se střídaly s baletem, vše navíc povýšila video projekce a výstava vlastních obrazů Markéty Laštuvkové. Bál květin nás provedl květinovou zahradou slunné Francie.
Opravdu krásný estetický zážitek.
Michal Kratochvíl: Hudebně mě možná tento projekt tolik neoslovil, nicméně magické prostředí kostelu i z tohoto vystoupení udělalo výjimečnou událost. Nevím, proč k baletním vsuvkám hrála vždy pouze jen reprodukovaná hudba, nicméně i tak se jednalo o podmanivý vizuální zážitek, když se v prostoru ladně pohybovaly baletky.
Na otevřené scéně dobršského zámku pod tmavošedou oblohou hrozící intenzivní bouřkou spustila mezinárodní kapela Marešová Yasinski RAZAM (tzn. bělorusky „dohromady, společně“) nečekaně intenzivní odvaz slovanské worldmusic. Velmi energická zpěvačka Iva Marešová rozpálila tempo bez okolků, ještě živelnější běloruský akordeonista Aliaksandr Yasinski jí sekundoval s nezměrným elánem. Energie se hrnula z podia za doprovodu Ilii Chernoklinova – viola, Michaela Vašíčka – kytary a Radka Doležala – bicí. Závěrečná strhující skladba Harpie ještě více nadchla početné publikum, které příliš neuklidnil zasloužený přídavek Všude, úplně první společná píseň zpěvačky a akordeonisty.
Skvělá předehra před pátečním avantgardním finále z Finska.
Michal Kratochvíl: Pořádná změna energie nás čekala při přesunu na hlavní stage u zámku. Svou energickou show tam rozjela Iva Marešová, nespoutaná diva s úžasným hlasem, energií a charismatem, které by jí mohli kdejací světoví frontmani závidět. Místy až rockový nářez publikum rozpumpoval. Jelikož je Aliaksandr Yasinski původem z Běloruska, nemohl nevzpomenout události, které v jeho zemi právě probíhají a vyjádřil podporu svému lidu. Nadchnula mě kolektivní improvizace kapely s geniálními sóly všech členů a až skoro metalové vyvrcholení koncertu. Tohle byla pořádně intenzivní show a RAZAM budu určitě i nadále sledovat.
Poslední páteční vystoupení u zámku mělo dokonalou kulisu: totálně zatažená, skoro černá obloha, blesky vpovzdálí nad lesem. Na temném podiu rozehrál finský akordeonista Kimmo Pohjonen za doprovodu svých dvou šikovných dcer Inky Pohjonen – kytara, elektronika a Saany Pohjonen – bicí svůj avantgardní projekt Sensitive Skin. Poklidný úvod rychle přešel do akordeonové bouře povýšené nejrůznějšími elektronickými efekty. Extrémně energická a vysoce působivá hudba Kimma Pohjonena spojující folk, jazz, rock, metal a avantgardu zasáhla silně všechny nadšené diváky. Přidaly se i zvuky Kronos Quarteta, který hraje na původním CD Sensitive Skin. Působivá světla na scéně, kvatro zvukové efekty podtrhly vynikající vrchol páteční Dobršské brány!
Snad video ukázka pod foto galerií aspoň částečně přiblíží tento skvělý hudební zážitek.
Michal Kratochvíl: Jak již Michal naznačil, s počasím to vypadalo všelijak, ale v pátek jsme prostě měli štěstí a dokonalý den mohl vyvrcholit působivým vystoupením akordeonového mága Kimma Pohjonena. Energie z pódia opět nenechala nikoho chladným. Kimmo působí novátorsky a ukazuje, že za pomoci různých efektů může akordeon znít opravdu jakkoliv. Dostalo se nám jak avantgardních kompozic s neuchopitelnými plochami, tak energické show, kdy Kimmo s Inkou po pódiu poskakovali jak členové nějaké math corové úderky a také tak zněli. Byla to pecka na závěr a dojmy před spaním bylo třeba utřídit v hospodě U Dražných.
