57. festival JAZZ NAD ODRĄ – pátek 17.9.2021

Naposledy editováno:

Festival JAZZ NAD ODRĄ, Teatr Polski, Wroclaw, pátek 17.9.2021

Třetí hlavní koncert festivalu JnO v Polském divadle začal přehlídkou čtyřech nadějných jazzových kapel, které soutěžily o přízeň zkušené poroty a lákavé ceny.

Lisiecki Quartet

Irka Zapolska Quartet

Michał Kaczmarczyk, ohlášený sólový kytarista vystoupil v triu

Nikodem Kluczyński Trio, vystoupilo jako duo

Hlavní koncert večera odstartovala výjimečná britská saxofonistka, šarmantní skladatelka Nubya Garcia se svým kvartetem ve složení Nubya Garcia – saxofon, Joe Armon-Jones – klávesy, Daniel Casimir – kontrabas a Femi Koleoso – bicí. Pěkně od podlahy spustilo kvarteto svoje ověřené skladby z prvního, mnohokrát oceněného CD Source, až přetáhlo na svoji stranu všechny vděčné diváky. Nubya Garcia díky svému dokonalému frázování přinesla do Wroclawi hudbu, která skvěle spojuje tradici a modernu.

Jasně nejlepší hudební zážitek tohoto večera!

Michal Kratochvíl: Nubya Garcia začala koncert stejnojmennou skladbou ze zatím jediné její desky – Source. Hned od začátku jedou všichni naplno a není pochyb, že vystoupení bude mít pořádné grády. Posloucháme prvotřídní moderní jazz, který mě nesmírně baví. Kapela má groove, celá prezentace je hrozně sexy a má to prostě koule! To přece musí zaujmout i mladé publikum. Však je také Nubya považována za jednu z největších vycházejících hvězd na scéně. A prozatím k tomu přistupuje s pokorou, což bylo vidět v jejím upřímném projevu k publiku, kdy nás vyzvala, abychom se svobodně projevovali během jejího koncertu. Jako druhá skladba zazněla The Message Continues a třetí byla překrásná vyklidněnější Together Is A Beautiful Place To Be s emotivními sóly na saxofon a piano. Další kompozici započal Daniel nádherným melodickým sólem na kontrabas, které vyústilo do pořádné jízdy se šťavnatou a výživnou rytmikou. A nad tím si může Nubya rozvíjet své bohaté nápady, přičemž v jejím projevu je cítit překvapující vyzrálost a oduševnělost. Překrásný koncert plný optimismu a naděje, rozhodně jeden z vrcholů festivalu.

Bohužel následující Reggie Washington Quintet ve složení Reggie Washington – akustické a elektrické baskytary, Fabrice Alleman – tenor a soprán saxofony, Igor Gehenot – piano a klávesy, DJ Grazzhoppa – gramofony, Ulrich Edorh – bicí nevyrovnal hudební kvalitu předchozí kapely. Jejich fúze jazzu, funku, R&B, blues s experimentální hudbou byl zajímavý odvaz s jistou energií, často ale trochu všední, obehraný. Basové linky Reggie Washingtona byly propracované, dueta se saxofonistou nápaditá, celkově mne však kapela nepřesvědčila o své výjimečnosti.

Michal Kratochvíl: Kéž bych mohl nadšeně popisovat také koncert Reggieho Washingtona. Nějak mi však po špičkovém vystoupení Nubyi nesedl. Zvuk basy byl řádně ostrý a totéž se dá říci i o nadupaných bicích, zpočátku se mi také zdálo jako zajímavý nápad zakomponovat DJe do sestavy, ale nakonec mi jeho příspěvek přišel spíše rozpačitý, stejně tak jako celý tento koncert. Místy to opravdu drhlo a set slepený z kompozic od různých autorů příliš nefungoval. Chyběla mi tam jakási oduševnělost, kterou jsem právě vrchovatou měrou nacházel u Nubyi. Jednotící celek se dostavil až ke konci vystoupení, kdy Reggie zařadil několik skladeb, které měly i sociální přesah a zastávaly se práv černochů. Nejraději bych však viděl, kdyby se kapely vyměnily a Nubya hrála o mnoho déle.