Jazz Dock se již dávno vyprofiloval jako svatyně pro každého jazzového fanouška u nás a i já si nenechám ujít příležitost ho navštívit, vždy když mám tu možnost se podívat zpět do České republiky.

Letos jsem si návštěvu naplánoval zrovna na dny, kdy v Jazz Docku probíhal festival Bass days, v jehož rámci se představil i Richard Bona se svými kubánskými kumpány Alfredo Rodriguezem a Pedrito Martinezem.

Autorka fotek: Pavla Hartmanová

Jelikož jsem Richarda ještě naživo nezastihl, těšil jsem se obzvláště. Je totiž pověstný svým showmanstvím, kterého jsme také samozřejmě byli svědky. Kubánský temperament čišel především z Alfreda Rodrigueze, který svým afektovaným projevem přiváděl diváky do varu. Pozadu nezůstával ani Pedrito, který rozjel své šílené sólo na perkuse a do posledního místa zaplněný klub nadšeně aplaudoval. Bavilo mě pozorovat Richarda, když se rozehrál a začal si koncert užívat, vypadal jak klučina s rozzářenýma očima, který si to hraní a interakci s přáteli na pódiu pořádně užíval. Pianista byl při svých sólech v úplném tranzu, komíhal se na stoličce a často z ní vstával, aby ještě více vygradoval atmosféru a přiváděl publikum k vytržení. Před zahráním jedné nepojmenované skladby se muzikanti dohadovali, jak ji dnes pojmenují. Perkusista navrhl jméno Jazz dock, které se jak u kapely, tak diváků, ujalo.

Již vzpomínaného showmanství se nám dostalo opět při Richardově sólu. Ukázal v něm nesmírný cit a felling pro hudbu, zazářil také jako úžasný zpěvák a české publikum si podmanil zahráním lidové písně Vyletěla holubička ze skály.

Další převzatou písní byla španělská lidovka, u níž pozoruji, že je mezi jazzmany nesmírně populární. Na svých koncertech ji také pravidelně hraje např. Avishai Cohen, jehož verze se mi tedy líbila o něco více. Prostoru se dostávalo všem muzikantům, střídali se v sólových výstupech, nebo třeba jen v duu. Píseň s krásným uvedením pro všechny imigranty Yo volveré zahřála na duši a na závěr muzikanti vzpomněli, že jejich producentem je již dlouhá léta Quincy Jones, tak si vystřihli parádní cover od Michaela Jacksona, Thriller, kterým roztančili publikum.

A s tancem se pokračovalo až dokonce, kdy došlo na kubánské rytmy, které snad nenechaly chladným ani Rudyho Linku, který byl také v publiku. Obecenstvo tancovalo, tleskalo a po konci koncertu také vehementně aplaudovalo, ale druhého přídavku se již nedočkalo. I tak to byl naprosto skvělý večer.

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..