Soňa Červená v zajetí surreálných slov a hudby

3014749-f3c3a9Operní a divadelní diva SOŇA ČERVENÁ vystoupila dne 11.září v Hradci Králové, v sále tamní Filharmonie, a zahájila tak jejich 37.koncertní sezónu. A nutno dodat, že ve velkém stylu – ačkoliv domácí symfonické těleso při tom vlastně nebylo. Soňa Červená společně s předním pianistou KARLEM KOŠÁRKEM (doprovází např.Magdalenu Koženou při jejích recitálech) se početnému hradeckému publiku představila v programu „V ZAJETÍ MÚZ – SLOVA A HUDBY“. A jak název napovídá, šlo o kombinaci uměleckého přednesu a komorní hudby. A v té nejvyšší možné kvalitě, to musím bez okolků předeslat! V závěru koncertu se paní Červené po zásluze dostalo bouřlivých ovací publika ve stoje, a nejen proto, že dva dny předtím dosáhla úctyhodného věku (je ročník 1925)! (Mimochodem jí v ten den gratulovali i Tom Waits a David Bowie, a nechyběl by ani Lou Reed, kdyby se toho dožil.) Tato osobnost, již nám celý svět závidí (jen její vlast se k ní 40 let nehlásila), má hluboké kořeny v Hradci Králové (její otec i praděd se tu narodili, žili zde a toto město hudebně proslavili) a ráda se sem vrací. A její Hradečáci jí rozumějí

Soňa Červená - kinožurnál 2011

Ten večer zazněly tři klavírní cykly a dva melodramy. Pianista Karel Košárek koncert otevřel čtyřdílnou klavírní svitou „Můj máj“, kterou v roce 1899 zkomponoval Vítězslav Novák, žák Antonína Dvořáka. Zahrál ji velmi vřele, více impresionisticky a odlehčeněji. Což bylo na úvod vhodné, protože poté následoval melodram Sylvie Bodorové „Kafkovy sny (Kafkas Träume)“ na texty Franze Kafky (v češtině i němčině). Většinou bývá hudebně interpretován v orchestrálním pojetí, navíc s dominantním zvukem akordeonu, jenž umocňuje ono Kafkovo židovství. Košárek ale dokázal, že je velmi zkušeným a hlavně až kongeniálně citlivým hráčem, jehož pouhý klavírní doprovodný part skutečně povyšuje mluvené slovo na svrchované interpretační umění. Navíc Červená také s neobyčejnou sugestivitou polozpívala, čímž celkový melodramatický výraz získal na syrovosti, nepřikrášlenosti, tudíž opravdovosti. Jako červená nit se celým dílem vine strach v nejrůznějších podobách. Ve čtyřech snech vyhřezne strach potlačovaný i křičený, pohroužený do sebe i uhánějící a vše vůkol drtící. Když Červená vykřikla „Strach, ten pravý strach je strach z příčiny zjevení!“, tak mi naskočila husí kůže. Aby poté zašeptala s ještě větší naléhavostí: „Tenhle strach trvá…“ Další téma, které zde vyvstalo a v závěru večera se mu dostalo oslavy naplno, bylo bláznovství. To když zazní: „Copak blázni mohou být unaveni?“ Užitím němčiny a její vyhrocené, mnohdy pitvorné, většinou však emotivní a scénicky vypjaté uchopení dodalo melodramu na expresivitě oněch legendárních německých němých filmů. Do přestávky ještě zazněly „Fantazie na české národní písně“ Bedřicha Smetany. Tento klavírní cyklus Košárkovi vyloženě seděl, hrál ho s výrazovou vervou a dynamickou pestrostí, ve vyšších polohách s excelentní dokonalostí.

3B3F1563Druhou půli večera zahájil opět Košárek, a to ukázkou z „Kuchyňské revue“ (jmenovitě 3.částí- Charlestonem) a cyklem „Tři české tance“ Bohuslava Martinů, to jest skladbami, které tento český velikán napsal v Paříži v roce 1927, respektive 1926. Proto jsou tak výrazně ovlivněny jazzem, hot-jazzové prvky jsou patrné nejen v případě charlestonu (zde samozřejmě nejmarkantněji), ale také v obkročáku, dupáku a polce. Každopádně je tak Košárek interpretoval, místy dokonce připomínal sólového Keitha Jarretta! Koncert pak vyvrcholil (a opravdu šlo o vyvrcholení v pravém slova smyslu) melodramem „Sporty a jiné kratochvíle (Sports et divertissements)“, které v roce 1914 napsal francouzský solitér Erik Satie. Překlad z původního jazyka učinila sama Červená, přičemž zachovala onu typickou surrealistickou hru se slovy i významy. Její recitace pak umocnila šílenou a lehkovážnou surreálnost textu, byl to vynikající herecký výkon, místy evokující mistrovství nejlepších francouzských mimů. A Košárek hrál s lehkostí, energií a vtipem, takže melodram dostal podobu bláznivé, až nonsensové férie slov a tónů. Ostatně, jak už napovídají názvy jednotlivých částí (a tak, jak jdou po sobě): Houpačka, Lov, Italská komedie, Probuzení nevěsty, Hra na slepou bábu, Rybaření, Na plachetnici, Koupání v moři, Karneval, Golf, Chobotnice, Dostihy, Kočka v koutě, Piknik, Horská dráha, Tango, Sáňkování, Flirt, Ohňostroj, Tenis.

Bravo, bravissimo!

Bohuslav Martinů - Kuchyňská revue (úryvek)