Portrét výjimečného mladíka s očekáváním lahůdek příštích

Portrét výjimečného mladíka s očekáváním lahůdek příštích

photoNa francouzskou jazzovou scénu vpadl jako bájný Attila. Pianista a talentovaný skladatel MARTIN JOEY DINE, ročník 1992!

Na klavír začal válet už v 6 letech. Absolvoval studium v mistrovských třídách Enrica Pieranunzi, Yarona Hermana, Jerryho Bergonzi a dalších osobností světového jazzu (2008), v osmnácti byl přijat na pařížskou konzervatoř, o rok později podnikl studijní cestu do New Yorku, kde odehrál též tři klubová vystoupení s tamními hvězdami. V roce 2011 vyhrál 2.cenu na Young Talent Saint Springboard Germain-des-Prés, další rok natočil excelentní debutové album a stal se sám pedagogem, v roce 2013 začal vystupovat po celé Francii s vlastním kvartetem, který spojuje jazzovou historii s elektronickou současností (kromě lídra panisty jej tvoří kontrabasista Bertrand Dubreuil, bubeník Corentin Rio a Nicolas Larmignat – perkuse, samply, loops). S elektronikou experimentuje Dine již několik let, a jak se mu to daří, můžete sami posoudit z této ukázky (2010):

V červenci začne Martin Joey Dine natáčet nové album. Mělo by vyjít počátkem příštího roku, nejpozději v březnu, a JazzPort bude mimo Francii první, kdo bude mít možnost tento netrpělivě očekávaný počin recenzovat. A tak exkluzivně zatím následující informace: pod názvem „Wil“ se skrývá Dineův kvartet, v němž bude s pianistou natáčet saxofonista Baptiste Herbin, který hrál jako host již na debutovém albu, znamenitý kontrabasista Gäel Petrina, v současné době proslavený díky experimentálnímu electro-jazzovému triu The Kandinsky Effect, bubeník Tim Campanella, výrazně etablovaný již pátý rok na newyorské scéně, a ethno-jazzová hvězda Othello Ravez, virtuoz na didgeridoo (a výborný hráč též na viloncello a oud). Na albu bude např. nová verze této starší Dineovy skladby:

Goliath - Martin Joey Dine (Clip Officiel)

A že je opravdu na co se těšit, dokládá první album „Wario“, jež považuji za nejzralejší jazzový debut, jaký jsem za poslední tři roky mohl slyšet. Na ploše více než 57 minut zní desítka neobyčejně silných skladeb, z nichž sedm je autorských. Dine je natočil pouze v triu, ve dvou případech zní dokonce jen solo piano („Baule Artism Party“, „When You Wish Upon a Star“). Ve skladbách „Wario“ a „Side Car“ se naopak přidávají hostující saxofonisté Baptiste Herbin (alt) a Maxime Berton (tenor). Nejlépe však vyznívají kompozice, hrané v základním triu. Aby ne, když u bicích sedí zkušený Rémi Vignolo a basu tvrdí slovutný Darryl Hall, Američan, který hrál s takovými velikány, jako Abdullah Ibrahim, Donald Byrd, Ravi Coltrane, Tom Harrell, Steve Wilson, Regina Carter. Obdivuhodným způsobem uchopili slavná témata Milese Davise a Johna Coltranea v „Nardis/Resolution“ či standard „Black Orpheus“, ale nejvrcholnější zážitky čekají posluchače v Dineových kompozicích – třeba ve svižnůstkách jako „Happy Hippy“, vycházející z boogie-woogie a blues, minimalisticko-skandinávsky zabarvené „The Time Tower“, baladě „Pears“ nebo finálově vrcholící „The Groover“, v níž lze vystopovat obdiv k vlastně již archetypálnímu E.S.T. Koneckonců zde si lze celé album zdarma vyslechnout: http://www.deezer.com/album/6430051 .