Desátý ročník multižánrového festivalu Maraton hudby Brno pojali letos organizátoři opět velkoryse. Více než stovka vystoupení na dvaceti místech v Brně během čtyř dnů nabízela mimořádnou pestrost hudebních směrů. Nás zajímalo především, jak se v Brně představí slavný, původem indický perkusista Trilok Gurtu, letošní rezidenční umělec festivalu, na svých třech ohlášených představeních se smyčcovým kvartetem, se svou fusion kapelou a nakonec sólově.
DEN PRVNÍ 8. 8. 2025 – MICHAL SÝKORA
Na úvod prvního festivalového jazzového večera uvedl Petr Vidomus z partnerské stanice Českého rozhlasu Jazz na nádvoří divadla duo HlasKontraBas, které dlouhá léta tvoří zpěvačka Ridina Ahmedová a kontrabasista Petr Tichý. Jejich originální hudební projev založený na protikladu sytého ženského zpěvu a rytmické basy obohatili i v Brně díky looperu o další zvukové vrstvy až do mohutného soundu. Jejich autorské songy, mimo jiné Vínová, Zvonová, Mustang, vydané už v roce 2016, nám se zápalem sobě vlastním přednesli vyladěné do dokonalosti.
Perfektní zahájení páteční jazzové scény na Maratonu hudby!
Slovenskou jazzovou scénu zastupovala na Maratonu hudby Sisa Fehér se svým nejnovějším projektem Mammatus. Termín mammatus označuje specifický typ mraku, který se obvykle vyskytuje pod velkým bouřkovým oblakem těsně předtím, než se rozpadne, a někdy předznamenává tornádo. To se odráží i v tématu alba, které se zabývá úpadkem naší společnosti, ale je prodchnuto určitou dávkou optimismu do budoucnosti.
Hudba předvedená kvartetem Sisa Fehér – zpěv, Oskar Török – trubka, Vojtěch Procházka – klávesy a Jakub Kačic – bicí byla nápaditá, plná emotivních změn, chvílemi jemná a křehká, jindy dravá a nespoutaná. Obzvlášť Sisa dojímala procítěným zpěvem a Oskar brilantní hrou na trumpetu.
Česko-slovenské jazzové naladění na hlavní hvězdy pátečního večera se náramně podařilo.
V hlavním sále divadla nás přivítalo velmi intimní osvětlení scény připravené pro Triloka Gurtu & Arkè String Quartet. Slavný indický perkusista Trilok Gurtu s italským smyčcovým kvartetem ve složení: Carlo Cantini – housle, Valentino Corvino – housle, Sandro Di Paolo – viola a Stefano Dall’Ora – kontrabas se představil naprosto velkolepě. Z nevídaného spojení velmi rozdílných zdrojů inspirace a hudebních tradic Východu a Západu vytvořili velezkušení muzikanti skvělou world music. Propojení klasických smyčců s živelnými perkusemi vyústilo až v magickou atmosféru v sále. Mimořádný hudební zážitek! Viz video ukázka pod foto galerií.
DEN DRUHÝ 9. 8. 2025 – MICHAL KRATOCHVÍL
Vodojemy na mě udělaly dojem, jelikož jsem se minulý rok nezúčastnil. Působivé místo a fajn zpestření hudebními výstupy. Akusticky velmi zajímavé s mnohavteřinovým dozvukem.
Pak se mi podařilo zaskočit do Divadla na Orlí, kde mě potěšila tradiční cimbálovka a nějakou tu půlhodinku mě to opravdu bavilo. Trobozanke mě uhranuli vokály a také svými kostýmy a střídáním nástrojů, od různých píšťal až po dudy. Věrně prezentovali východochorvatskou kulturu a především hudbu.
A pak už honem do Prvního patra (nebo také horoucího pekla, díky neuvěřitelnému vedru) na Sutari. Nápad tří mladých žen: zpěvaček, instrumentalistek a performerek, každá z jiného hudebního a divadelního prostředí, které se spojily, aby pokračovaly v tradici domácí lidové hudby. Dočkáme se i chvilkového beatboxu nebo vytí na měsíc. Moc podařené vystoupení.
Sväng jsou čtyři velmi elegantní chlápci a hlavně virtuózové na foukací harmoniku. Četl jsem o nich, že jsou harmonikovým ekvivalentem Kronos quartetu. No a proč ne! Chvílemi znějí jak celý orchestr a hodně mě to baví. Umí dojemné a tklivé kusy, když se dozvídáme příběh o velké lásce prarodičů jednoho ze členů kapely, pak vystřihnou téma z Harryho Pottera a nebo něco od Sibelia. No prostě pecka!
Koncert Trilok Gurtu band ve složení Jesse Milliner – klávesy, Frederik Köster – trubka a Jonathan Cuniado – baskytara zahájil Frederik společně s Trilokem a postupně rozjeli solidní groove a hudba měla energii od samého začátku. Na piano se přidala pořádná latina, atmosféra gradovala, jenže od úvodu se do toho vkradl chaos ze strany zvukaře. Nejprve nezapl mikrofon Trilokovi, trumpetista také marně gestikuloval, že se mu něco se zvukem nezdá a problém s ozvučením se táhl celým večerem. Jako by První patro bylo pro hvězdy Maratonu hudby zakleté – vzpomeňme i na loňský ročník.
Při poslechu té úvodní kanonády kamarád přirovnal vystoupení k heavy metalu na bicí v kombinaci s trubkou. Sám Trilok během večera vzpomínal na inspiraci Donem Cherrym. Bohužel, kromě technických zádrhelů bylo znát i určité napětí mezi muzikanty a zvuk do sálu byl také dost přehulený. Hrozný byl tradičně i vzduch v Prvním patře, skoro na omdlení. To je už dost věcí najednou, které dovedou pokazit zážitek z fajn koncertu. Hudba se na chvilku zvrhla v docela dobrou diskotéku, dokud Frederik nevytáhl přesné sólo přes houpavou rytmiku. Poté došlo na sólo Triloka – ten nejprve zpíval ve stoje, ale opět si stěžoval na zvuk, neustálé vazbení atd. Sám uznal, že je výzva, se v takové situaci koncentrovat a koncert důstojně odehrát. Nakonec své sólo předvedl a na závěr výmluvně prohlásil „amen“ a naštvanou gestikulací hnal kapelu zpět na pódium. Před přídavkem se nás dokonce zeptal, jestli to nebylo moc nahlas. A to teda bylo, nejen v jeho odposlechu… Pak zahrál na cajón, a došlo i na tradiční zpívání s publikem.
Takže shrnuto a podtrženo, mohl to být skvělý koncert, ale zazdily ho ty problémy se zvukem, napětí v kapele a vzduch na omdlení. Brno nejspíš trpí nedostatkem vhodných prostor, pro důstojné konání takovýchto koncertů, nicméně První patro takovým prostorem rozhodně není. Tak se na něj už příště prosím vykašlete!
DEN TŘETÍ 10. 8. 2025 – MICHAL KRATOCHVÍL
Dojezdový den Maratonu, kdy už mi přišlo, že se tolik zajímavého neděje a výhně v Brně jsem měl za ty dva předchozí dny už tak akorát, že jsem se raději přes den vydal do přírody, kde to bylo o trochu snesitelnější. Při odpoledni se mi podařilo zastihnout příjemné, skoro až jazzové trio, Men in Exile z Řecka a Jelenu Popržan, která se na Balkan soire stagi představila sólově. Z fajn vystoupení jsem ale uprchl předčasně, abych ještě naposledy zastihl Triloka Gurtu, samozřejmě ten hlavní důvod, proč jsem se do Brna letos zase vypravil.
Trilok na úvod k mé nesmírné radosti sáhl po tablech a věnoval jim dobrých deset minut, než přešel k bicím. Během koncertu několikrát mluvil k publiku – seznámil nás s typickým „namaste“ a „namaskar“ a vysvětlil nám, že to znamená něco jako „Vidím v tobě boha“. Neopomněl dodat, že by se to měl naučit i třeba takový Donald Trump. Během představování skladeb nám také vysvětlil svou inspiraci a zmínil, že včerejší vystoupení bylo dost „heavy“. Sám se přirovnal k dítěti, které si hraje a vybídl publikum „aby si koncert prostě jen užívalo“. Následně nastínil koncept pěti elementů a poznamenal, že teď už nechá mluvit pouze hudbu. A to se také konečně povedlo.
Tohle vystoupení jsem si moc užil. Na závěr ještě s publikem zaimprovizoval a poděkoval za rezidenci, kterou označil za velkou výzvu, jelikož se snažil hrát pokaždé jinak. Společná energie zafungovala, Alex (jeho vlastní zvukař) to na závěr ustál velmi dobře a vše nakonec vyznělo pozitivně. I Trilok byl spokojen a publikum odcházelo s pocitem, že to celé mělo smysl. Nakonec to byl zase další povedený Maraton hudby.
https://www.youtube.com/watch?v=25wvB9jfERE&t
Fotky: 1. den Michal Sýkora, 2. a 3. den Barka Fabiánová
Štítky