XXVII. GARANA Jazz Festival, Garana, Rumunsko, středa 5. července 2023
Letošní XXVII. GARANA Jazz Festival nabídl na Vlčí louce (Wolf’s Meadow) u horské vesnice Garana v Parcul National Semenic Cheile-Carasului nevídanou přehlídku především evropského jazzu během pěti večerů, spíše nocí. Zkušeným organizátorům vedeným Mariusem Giurou se podařilo sestavit velmi atraktivní program, který uváděl tradičně a osobitě jazzový znalec Florián Lungu. Navíc byly vítaným obohacením programu také tři dvojkoncerty v kostele v nedalekém Văliugu.
Po úterním extra silné průtrži mračen, kdy se příjezdní cesty do Garany změnily v potoky, které často zakryly zákeřné díry v silnici, byla Vlčí louka, tradiční dějiště festivalu, silně podmáčená. Mezi kládami určenými k sezení stála voda, bláto různé hloubky na každém kroku zintenzivnilo nevšední festivalový zážitek. U vchodu nás přivítala poutavá černobílá přehlídka všech festivalových interpretů od prvního ročníku v roce 1998.
Pořadatelé občas nečekaně mění pořadí ohlášeného festivalového programu podle okolností a přání interpretů, proto první vystupující kapelou bylo překvapivě Marcin Wasilewski Trio, jedna z nejzářivějších hvězd polské jazzové scény. Trio tvoří pianista Marcin Wasilewski, basista Sławomir Kurkiewicz a bubeník Michał Miśkiewicz. Více než 30 let jejich společného hraní zejména spolu s Tomaszem Stańkem, přispělo k jejich mimořádné souhře, kterou výborně prezentovali v Garaně ve vlastních skladbách především z jejich posledního alba En attendant. Velmi podařený úvod prvního večera festivalu věnovanému výhradně polskému jazzu!
Michal Kratochvíl: Marcin Wasilewski se svým triem přivezl do Garany nádherný zahloubaný polský jazz a toto vrcholné číslo bravurně odstartovalo letošní ročník festivalu. Jednu ze skladeb Marcin uvedl v totálním ponoru do piana krátkým intrem, načež se připojil zbytek tria a společně začali zaplétat spletité nitky další krásné skladby, která líbezně plula, po předchozích intenzivních bouřkách rozbahněným festivalovým areálem. Krásný zvuk se majestátně nesl prostorem. Telepatické napojení hráčů a jejich samozřejmá interakce jak při sólech, tak doprovodu, je naprosto výjimečná a bylo jasné, že sledujeme a posloucháme mistrovský koncert. A co teprve když ještě trochu přitlačí, to se pak z publika ozývají výkřiky nadšení! To zavládlo i u mě a jsem moc rád za takto krásný úvod festivalu. Zazněly kompozice přímo od Marcina a také některé od Tomasze Stańka.
Druhým reprezentantem polského večera v Garaně byl vynikající klavírista a skladatel Leszek Możdżer, největší objev polského jazzu posledních desetiletí. Jeho sólový koncert začal nezvykle za doprovodu amplifikovaného metronomu. Leszkova virtuozita a zaujetí při interpretaci vlastního repertoáru byly opravdu strhující, navíc přidal témata Frédérica Chopina či Krzysztofa Komedy. Hladké prolínání zvukové estetiky a mísení kultury klasické hudby s otevřeností a energií jazzu a jeho jiskřivý a technicky bezkonkurenční styl hry nás zcela nadchly. Pro mne jasně nejlepší vystoupení prvních třech festivalových dnů.
Michal Kratochvíl: Leszek při svém sólovém výstupu čerpal jak z klenotů vytvořených za dob jeho spolupráce s Larsem Danielssonem, ale rovněž tak se nebál uchopit Chopina nebo se nechat inspirovat rumunským folklórem, jak jinak než ku potěšení místního publika. Ve virtuózním provedení zazněly třeba skladby It’s Easy with You nebo Liberetto. Vzdal i hold Krzysztofovi Komedovi výběrem překrásné děsivé kompozice Sleep Safe and Warm z filmu Rosemary má děťátko. Leszek se opravdu rozehrál k fantastickému výkonu a několikrát zmiňoval výjimečnost festivalu v Garaně a radost z toho, že byl opět pozván. Vyžíval se v tlumení strun, čímž docílil mnoha zajímavých efektů a jeho místy až zběsilá hra pravačkou uváděla obecenstvo do extáze. Uhrančivé vystoupení pro mě bylo jasným důkazem, že i mě může sólový koncert na piano zcela nadchnout!
Třetí polská kapela úvodního festivalového večera Marcin Pater Trio ve složení Marcin Pater – vibrafon, Mateusz Szewczyk – kontrabas, baskytara a Adam Wajdzik – bicí spustilo bez ostychu svoje ryze autorské skladby čerpající inspiraci z jazzu, jazzrocku a fusion hudby. Jedinečný zvuk kapely dává kombinace akustického vibrafonu se střídající se elektrickou basovou kytarou a akustickým kontrabasem v doprovodu energických bicích. Zejména virtuózní Marcin Pater rozdával radost a energii zkušeným divákům dlouhými sólovými výstupy. Důstojné zakončení večera polského jazzu v Garaně.
Michal Kratochvíl: Na závěr noci se prezentovalo trio ověnčené mnoha cenami a stále mladičká naděje na polské jazzové scéně. Marcin Pater Trio ale už dávno nejsou žádnými vyjukanými zajíčky a klidně zvládli i roli závěrečné kapely večera po takových excelentních vystoupeních. Do Garany přivezli neskutečnou energii a našlapaný výkon, jak je jejich zvykem. Chtělo by se mi poznamenat, že jsem jich možná již přejeden, neboť jsem je za poslední dva roky viděl počtvrté, ale kdepak. Ta energie mě prostě znovu strhla a na ten proud se nešlo nenapojit. Však si také od místního vděčného publika chvíli před půlnocí vysloužili aplaus ve stoje! Hrálo se z obou dosud vydaných alb, snad jen škoda, že si s nimi nezahostoval Leszek, když se na druhém albu Between velkou měrou podílel. Tak nějak jsem to očekával, ale z koncertu jsem ani tak rozhodně zklamaný nebyl!
