Alen a její písně vylité z břehů
ALEN: Až se řeky vylijí z břehů
zvuk100%
obal100%
hudba70%
90%Průměrné skóre

Po Kláře Veselé se v mojí nynější domovině přihlásila razantně o slovo další písničkářka. Říká si ALEN a na značce Polí5 vydala 26.června debutové album „Až se řeky vylijí z břehů“…

Občanské jméno písničkářky Alen je Alena Pohlová. Ještě jako Karkošková se v roce 2012 podílela v centru Olomouce na otevření kavárny a multikulturního prostoru Cafe Bar Mezi světy, o tři roky později byla ještě za olomouckých studií jednou ze tří zakladatelek platformy pro uměleckou, lektorskou a experimentální činnost Still Point Connection. A protože hlavní náplní bylo spojení pohybu, autorské hudby a poezie, není divu, že v listopadu 2016 poprvé vystoupila veřejně jako písničkářka. Přesně podle svého motta „V co věříš, to je.“

Album obsahuje sedm písní; až na jedinou výjimku vznikaly v rámci site specific performancí a poetoterapeutických představení vlastních a Lenky Šrejberové či Alžběty Vodseďálkové ještě z časů studií. Jediným hostujícím hudebníkem byl Ondřej Ježek, v jehož režii (ve studiu Jámor) nahrávka zčásti vznikala a celá byla zmixována a zmasterována. „Ondřej udělal skvělé aranže, které to album posunuly ještě dál,“ pochvaluje si Alen.

Společným jmenovatelem všech písní je jednoduchost, upřímnost a opravdovost v tom nejlepším slova smyslu. Ačkoli vznikaly za různých okolností a z různých inspiračních zdrojů, drží pohromadě a tvoří tak emočně a výrazově ucelenou kolekci. Nejsugestivněji působí písně „Až se řeky vylijí z břehů“ (track č.2) a závěrečný „Jestřáb“; považuji je nejen za stěžejní (však tvoří původně jeden celek), ale také za nejpovedenější autorsky, interpretačně a aranžérsky. Naléhavost ve vyznění obou písní podtrhuje významnou měrou Ondřej Ježek svojí elektronikou; elektroakustické ruchy, ambientní barvy a tympány dramatizují jinak odzbrojující něhu a jímavost zpěvaččina projevu, a navíc ji dokáží vynést až na emoční vrchol. V prvním případě skrze až šamanský zpěv a´la Mari Boine, ve druhém pak dosažením dráždivé příchuti fatalismu.

Samozřejmě též ostatní písně jsou navýsost posloucháníhodné. Ať už úvodní „Tělo Země“, kde „není rozdíl mezi těly…“, jen s pianem, se střetem něhy s plnokrevným ženstvím; nebo „Znáš mé lži“ s dávkou smutku. V písni „Malá“, jež je ze všech nejstarší, dojde ve směsi svižné chytlavosti a dramatičnosti také na téma tělesnosti, na téma lolitky. Klavírní antré, vřelý zpěv a rozvrkočená varhanní podmalba v závěru zdobí „Vránu“, píseň „Z hlíny“ pak svižný klavírní úhoz, rozpitá baskytara a niterný zpěv, na konci oslavný vokál…

Dlužno ještě dodat, že křest alba „Až se řeky vylijí z břehů“ pokřtí Alen dne 1.srpna od 19.00 v Boskovicích; v tamním Prostoru vystoupí také kmotři Martin E.Kyšperský a Aleš Pilgr (Květy) a v závěrečném párty namíchá Dalibor Neuwirt chutný taneční koktejl ze současných beatů, didgeridoo, brumle, beatboxu a hrdelního zpěvu.

A další koncerty budou v nejbližší době následovat…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..