Milli Janatková na cestě ke kořenům lidské krásy

Milli Janatková na cestě ke kořenům lidské krásy

zvuk
100
obal, booklet
100
hudba
100
100

Jak už bylo avizováno, MILLI JANATKOVÁ se svým KVARTETEM vydala druhé album. Zove se „Mým kořenům/To My Roots“ a vydala si jej ve vlastní režii; ovšem díky Supraphonu je k mání v každém dobrém obchodě s hudbou.

Kolekce jedenácti nových písní na CD byla sestavena především z písní zpěvaččiny pratety, spisovatelky a skladatelky Věry Polenové Kistler. Ta žila ve Volyni na Šumavě, po osvobození města v roce 1945 se zamilovala do amerického vojáka a po dvou letech se provdala do Spojených států. Zde vystudovala hudební vědu a skladbu, malovala, publikovala povídky a vyučovala hudbu. Janatková ve spolupráci s Městským muzeem ve Volyni postupně odhalovala fascinující životní příběh této ženy, aby odkryla své vlastní kořeny. Tvůrčí kořeny. A také kořeny svého hudebního talentu. Za podpory Státního fondu kultury ČR a sdružení Unijazz pak stvořila pozoruhodné album, jež zdobí již obal s její křehkou krajinomalbou; ovšem hlavní je zde hudební obsah, a ten je skvostný! Však se na něm podílejí výteční muzikanti: jazzový pianista a aranžér Marek Novotný, kontrabasista Petr Tichý a bubeník Tomáš Vokurka. A také trojice výrazných hostů, o nichž se zmíním jmenovitě, až přijde jejich čas…

Kromě dvou lidových písní (a v té poslední je také motiv z měsíčkové árie z Dvořákovy „Rusalky“), jež jsou zpívány česky, na albu najdeme autorské písně Věry P.Kistler. Některé s vlastními anglickými texty, jiné zhudebňující poezii. Na albu Janatkové jde o písničkářství na pomezí klasiky a jazzu, jež sází více na emoce v proměnlivé dynamice, jedinečných aranžérských nápadech (Marek Novotný opět prokázal, že je až renesančním hudebním tvůrcem) a celkové propracovanosti, než na melodické chytlavosti. Každá z písní přináší nějaké překvapení, které potěší nejen jazzového fajnšmekra. Například ve zhudebněné básni amerického básníka Roberta Frosta „U lesa večer, když padal sníh“ emoce především ve vokálních partech doslova bobtnají, v další písni s Frostovými verši „Jihozápadnímu větru“ hostuje se svou flétnou Robert Fischmann, aby umocnil strhující lyricko-dramatickou, bezmála kabaretní podobu. Prvky až weillovského kabaretu se objevují ve dvou písních tzv.“Rilke Trilogy“, tj. zhudebněných básních Rilkeho – „Večer“ je příležitostí pro lyrickou sopránku Michala Wróblewského, v „Modré hortensii“ je saxofonové sólo více naléhavé; „Osamělá“ je pak výrazně jazzová, hlavně díky klavírnímu sólu a vyhrávkám. Třetí z hostujících instrumentalistů, Vojtěch Nýdl, pak exceluje v basklarinetovém partu a klarinetovém sólu v křehké baladě „Zimní ukolébavka“. Jazzově lahůdkové je kontrabasové sólo v „Kam dosáhnu svou písní, nebe“, což je zhudebněná poezie americké básnířky Leonory Speyer.

A pak jsou tu tři mistrná dílka a´capella, v nichž exceluje zpěvačka nejen díky zmnoženému vokálu, který je umně poskládán v bohatou paletu barev, ale hlavně hlubokým ponorem do lidské emocionality, a to s naléhavou narativností. Lidovka „Má zlatá matička“ představuje vůbec absolutní vrchol alba (podle mého názoru), neboť něco tak neokázalého a lidsky opravdového je v našich luzích a hájích slyšet poskrovnu. „Mateřské kouzlo“ je vskutku oslavou čistého ženství. A závěrečný track „Lásko, měsíčku“ je nápaditou fúzí lidové písně („Lásko, bože, lásko“) a operní árie („Měsíčku na nebi hlubokém“ z Rusalky), a to s autorským přispěním samotné zpěvačky, takže vznikla osobitá oslava zpěvu, lidského hlasu, jako nositele citů a pomocníka srdce.

A těm, kdo si obstarají toto krásné CD, Milli Janatková vzkazuje: „Jen ještě malou informaci. K CD se váže malá interaktivní hra s posluchači. I přes mnohé korektury se ale vloudily dvě chyby. Kdo je najde, osobně je ráda opravím a pošlu emailem milličkost jako dárek.“

A právě byl zveřejněn první klip z alba, a výtečný: