Dostaly se mi do ruky dva výjimečné vydavatelské počiny našich severních sousedů z Polska. Oba se týkají ambientní hudby, konkrétně mezinárodního Ambient Festivalu, jehož 16.ročník se bude konat ve městě Gorlice ve víkendových dnech 18.a 19.července.
Letošní ročník bude v polských Beskydech hostit francouzského kytaristu a zvukového novátora Richarda Pinhase (ten vystoupí s Miloshem Luczyńskim, polským ambientním tvůrcem žijícím v Paříži), holandskou hvězdu experimentálního ambientu Michela Banabilu a významné představitele bohaté domácí scény: Capital (Rafael Iwański), Ab Intra (Radoslaw Kaminski), Dariusz Makaruk, Muzyka sfer (Maciej Hanusek) a projekt S.E.T.I., za nímž se skrývá Andrew Lagowski (od roku 1987 má na svém kontě již 25 autorských alb!). Více na webových stránkách festivalu: http://mpmambient.pl/
Předchozích 15 let festivalu (tudíž mezi lety 1999 – 2013) pak mapuje skutečně reprezentativní 2CD „Ambient Festiwal Gorlice (Miedzynarodowe Prezentacie Muzyczne)“, jež vyšlo na Requiem Records. Obsahuje vizitky celkem dvacítky protagonistů. Na prvním disku excelují v ukázkách z festivalových vystoupení zahraniční účastníci. Úvod patří anglickému souboru HIA (Higher Inteligence Agency), který je výrazně ovlivněn technem a housem. Michel Banabila naopak dokazuje, že je mistrem až mysticky zbarvených koláží lahodných zvuků, vokálních samplů, rytmických vrstev nejrůznějšího původu a noisově vyostřené kytary. Německý Wolfram Der Spyra s ukrajinskou vokalistkou Roksanukou Vikaluk spojují etnickou hudbu se sakrálně znějícím ambientem, belgičtí Hybryds fúzují nejdříve ženský recitativ s futuristickými zvuky, posléze kompozici korunují vokálem připomínajícím korsickou polyfonii. Rakouský génius Fennesz opět staví nádherné zvukové klenby nad hlukovými poryvy, Andrey Kiritchenko z Ukrajiny si libuje v medově lahodných sonických plástvích, argentinští 1605Munro využívají pestrého přediva polyrytmů, psychedelických barev, ruchů, dronů i drápanců. Anglická legenda Banco de Gaia zůstává u východního mysticismu starobylých zpěvů, rytmů a zvukové vznešenosti. Druhý disk pak přináší to nejlepší z domácí, polské ambientní scény. Soubor AABZU staví na kontrastu syrového industriálu a ambientního futurismu, Dariusz Kalinski je naopak lyrik, využívající i akustického zvuku piana a perkusí. Jacaszek je těžký mystik a´la Serpent, Job Karma rozvíjí dramatický dialog ambientu s přetechnizovaným rytmickým spodkem, Jerzy Juras (Gruszczynski) je ovlivněn technem, který však staví do protikladu k až nebesky rozmáchlému ambientu. Lady Aarp namáčí do houseového přediva a zvukového futurismu křehké tóny piana a harfy. Nemezis s Pawlem Makietynem vytváří tíživou elektroakustickou hudbu s vynikajícím violoncellovým partem, Aquavoice (čili Tadeusz Luczejko, o němž bude ještě řeč) vytváří čirý ambient s úžasnou dynamikou a barvami, Scamall naopak zneklidňuje neobvyklým rytmizováním. Strukturou velmi volnou a zároveň hutnou sci-fi hudební koláž prezentuje v rámci projektu „Voices Of the Cosmos“ sdružení Electric Uranus & X-Navi:et. Nejmano Project (Maciej Nejman) kombinuje ambient s noise a musique concréte a konečně jazzový pianista Wojciech Konikiewicz se zde prezentuje jako elektronický experimentátor s mnohdy neobvyklými a nepříjemně syntetickými zvukovými výrony.
Od roku 2003 je organizátorem a uměleckým ředitelem Ambient Festival Gorlice Tadeusz Luczejko. Ten na polské scéně experimentální elektronické hudby působí již od konce sedmdesátých let. V roce 1999 založil s Peterem Woltyńskim duo Aquavoice, o dva roky později pokračuje v projektu již sólo. Je také známým výtvarníkem a designerem (knižní ilustrace, plakáty), samostatně vystavoval nejen doma, ale také v Dánsku a Slovensku. V loňském roce natočil jako Aquavoice již osmé autorské album. Dostalo název „Grey“ a vyšlo na labelu Zoharum. Na ploše bezmála 48 minut přináší v desítce tracků neobyčejně eklektický a bohatý ambient, jenž vás dokáže místy doslova uhranout!
Album otevírá skladba „S.E.T.I. Project“, což znamená Hledání mimozemské inteligence, skutečný mezinárodní vědecký projekt – do ambientních vln a kosmických zvuků se zařezávají polská a ruská slova a řeč přístrojů. „Magma“ evokuje iniciační Niemenovu Katharsis, následující „Child Of the Moon“ klouže po uhrančivém rytmickém podloží, „Terra Incognita“ je sycena praskáním, drony, zvonivými tóny, to vše v několika vrstvách. V „Radiowaves“ (nejdelší track – 8:18) dokáže Aquavoice při výrazných polyrytmech zahušťovat a lahodit ambientní tok až k extázi, v „Glassgames“ míří s rozverností zase až k atonalitě, z „Invisible World“ na vás dýchne samo nitro Země. Do hájemství mystiky vás zavede skladba „Air Sanctuary“, která pracuje se sborovými vokály, ligetiovskou změtí lidských hlasů a ataky zvonů a chrámových varhan. Tekoucí voda osvěží v „Liquid Plejades“, dokud vás nerozhodí naléhavé telekomunikační ruchy. Finále alba je bezejmenné a tentokrát vodou cele zalito. Album končí sice hutně, ale smířlivě a vstřícně, s jistou dávkou naděje a víry v civilizaci.
Ostatně, můžete posoudit sami. Celé album lze vyslechnout zde:
http://zoharum.bandcamp.com/album/grey