První večer Music Infinity 2016 uvítá poprvé u nás německé duo Grandbrothers, které míchá zvuk klavíru a experimentální elektroniky. Už jejich loňské debutové album Dilation je pasovalo do role velkého objevu. Druhým hostem v Paláci Akropolis bude anglický písničkář Jono McCleery patřící do stáje Ninja Tune. Jeho hlas byl slyšet třeba na poslední desce Portico a do Prahy přiveze představit své nové album Pagodes. Německé duo Grandbrothers nachází ve své originální tvorbě způsob, jak propojit komorní hudbu, ambient s techno či glitchovými beaty. Kontrast starého a nového je jasný už z minulosti obou hudebníků. Zatímco Erol je vystudovaný jazzový klavírista, Lucas se živí výrobou analogových syntezátorů. Jejich společný projekt ale překračuje všechny žánrové škatulky. Potkali se na univerzitě v Dusseldorfu a hned svojí první skladbou Ezra Was Right zaujali Gillese Petersona, který ji zařadil na kompilaci Bubblers 10. Debutové EP Ezra jim v roce 2014 remixovali Greg Wilson, JD Twitch z Optimo a nebo Kim Brown. První album Dilation uvedlo hudební vizi Grandbrothers v její celistvosti – meditativní jazzový klavír či spinet se proplétají mezi sofistikovanými beaty, minimalistický ambient se přelévá do maximalistického IDM a vlivy Stevea Reicha a Ryuichiho Sakamota si podávají ruce s Aphexem Twinem nebo Autechre. „Vidíme celý projekt jako experiment: jak daleko můžeme s klavírem ještě zajít? Jak moc z něho můžeme vytěžit co se týče zvuků.“ Název alba Dilation nelže, čas u jejich hypnotické hudby skutečně mění délku. Písničkář s uhrančivým hlasem Jono McCleery je stejně jako žánrový kolega Fink poněkud nečekaným zástupcem křehkého folku na Ninja Tune. Jenže časy se mění a žánry splývají a jeho písničky na kompilacích jako Ninja Tune XX vlastně vůbec nezní nepatřičně. McCleery navíc rozhodně není ortodoxní „španělkář“, v jeho náladových skladbách probublává elektronika, smyčce a osobité zvukové aranže mu pomáhají překračovat stereotypy. Často také hostuje na deskách kolegů z různých žánrů – ať už je to drum’n’bassový producent Joe Syntax, britští Part-Time Heroes nebo eklektický electro-jazz Portico, na jejichž loňské desce Living Fields je slyšet hned na čtyřech skladbách. Byl také součástí kolektivu One Taste, do nějž patřili Jamie Woon a Little Dragon. Jono McCleery odstartoval svoji kariéru v druhé polovině minulé dekády. Debut Darkest Light vydal v roce 2008 s finanční podporou fanoušků, o druhé album There is se postarala značka Counter Records, sublabel Ninja Tune. „Miles Davis, Massive Attack, John Martyn, Fink, a Radiohead v jednom delikátně nahraném balíčku.“ napsali o desce v jedné recenzi. Pak už Jono zamířil na další sublabel Ninja Tunes, If Music, kde se vloni na podzim objevilo jeho třetí studiové album Pagodes rozkročené mezi folkem, moderním jazzem a inovativní elektronikou.První večer Music Infinity 2016 uvítá poprvé u nás německé duo Grandbrothers, které míchá zvuk klavíru a experimentální elektroniky. Už jejich loňské debutové album Dilation je pasovalo do role velkého objevu. Druhým hostem v Paláci Akropolis bude anglický písničkář Jono McCleery patřící do stáje Ninja Tune. Jeho hlas byl slyšet třeba na poslední desce Portico a do Prahy přiveze představit své nové album Pagodes. Německé duo Grandbrothers nachází ve své originální tvorbě způsob, jak propojit komorní hudbu, ambient s techno či glitchovými beaty. Kontrast starého a nového je jasný už z minulosti obou hudebníků. Zatímco Erol je vystudovaný jazzový klavírista, Lucas se živí výrobou analogových syntezátorů. Jejich společný projekt ale překračuje všechny žánrové škatulky. Potkali se na univerzitě v Dusseldorfu a hned svojí první skladbou Ezra Was Right zaujali Gillese Petersona, který ji zařadil na kompilaci Bubblers 10. Debutové EP Ezra jim v roce 2014 remixovali Greg Wilson, JD Twitch z Optimo a nebo Kim Brown. První album Dilation uvedlo hudební vizi Grandbrothers v její celistvosti – meditativní jazzový klavír či spinet se proplétají mezi sofistikovanými beaty, minimalistický ambient se přelévá do maximalistického IDM a vlivy Stevea Reicha a Ryuichiho Sakamota si podávají ruce s Aphexem Twinem nebo Autechre. „Vidíme celý projekt jako experiment: jak daleko můžeme s klavírem ještě zajít? Jak moc z něho můžeme vytěžit co se týče zvuků.“ Název alba Dilation nelže, čas u jejich hypnotické hudby skutečně mění délku. Písničkář s uhrančivým hlasem Jono McCleery je stejně jako žánrový kolega Fink poněkud nečekaným zástupcem křehkého folku na Ninja Tune. Jenže časy se mění a žánry splývají a jeho písničky na kompilacích jako Ninja Tune XX vlastně vůbec nezní nepatřičně. McCleery navíc rozhodně není ortodoxní „španělkář“, v jeho náladových skladbách probublává elektronika, smyčce a osobité zvukové aranže mu pomáhají překračovat stereotypy. Často také hostuje na deskách kolegů z různých žánrů – ať už je to drum’n’bassový producent Joe Syntax, britští Part-Time Heroes nebo eklektický electro-jazz Portico, na jejichž loňské desce Living Fields je slyšet hned na čtyřech skladbách. Byl také součástí kolektivu One Taste, do nějž patřili Jamie Woon a Little Dragon. Jono McCleery odstartoval svoji kariéru v druhé polovině minulé dekády. Debut Darkest Light vydal v roce 2008 s finanční podporou fanoušků, o druhé album There is se postarala značka Counter Records, sublabel Ninja Tune. „Miles Davis, Massive Attack, John Martyn, Fink, a Radiohead v jednom delikátně nahraném balíčku.“ napsali o desce v jedné recenzi. Pak už Jono zamířil na další sublabel Ninja Tunes, If Music, kde se vloni na podzim objevilo jeho třetí studiové album Pagodes rozkročené mezi folkem, moderním jazzem a inovativní elektronikou.