Švédský pianista a skladatel MATHIAS LANDÆUS vydal v triu letos již druhé autorské album! Po březnovém titulu „Dissolving Patterns“ se 9. května objevila nahrávka Landæus Tria „Resilience“, opět na značce SFÄR…
Zatímco předchozí album „Dissolving Patterns“ nahrálo trio s uvedením všech aktérů, čili vedle Mathiase Landæuse také Niny De Heney a Krestena Osgooda, novinka „Resilience“ (Odolnost) je již pod lakonickou hlavičkou Landæus Trio. To ostatně tvoří jiní spoluhráči – kontrabasista Johnny Åman a bubenice Cornelia Nilsson; ti figurují také na Landæusově loňském opusu „Path“. Toto trio je totiž základním Landæusovým hudebním útvarem, v němž se před 13 lety pojila zkušenost s mladistvou svěžestí; Cornelia Nilsson byla tehdy teprve středoškolskou studentkou. Nyní je jí 33 let a vloni získala The Ben Webster Prize, nejprestižnější dánskou jazzovou cenu, a to za debutové album pod svým jménem „Where Do You Go“ (Stunt Records). Vzniklo tak jedno z nejlepších klavírních trií v Evropě, což novinka „Resilience“ nepochybně potvrzuje!
„Improvizovaná hudba,“ dodává Landæus, „je hluboce lidská činnost. Schopnost používat svoji mysl a propojit ji s ostatními. To je něco, co lidstvo v dnešní době potřebuje kultivovat. Proto je mým největším potěšením v životě hraní s Cornelií a Johnnym!“ Trio vytahuje to nejinspirativnější z jazzové historie; na jedné straně jeho hudba evokuje přehledné melodie, jež jsou nám jaksi známy, na té druhé se vrhá po hlavě do spletitých, neustále se proměňujících harmonických krajin. Více než jedenapadesátiminutová stopáž je rozčleněna do třinácti tracků, takže nic se tu nerozmělňuje a poslech je doslova osvěžující…
Ačkoli Landæus patří k progresivním hudebníkům, v době svého působení na newyorské scéně očividně vstřebal též esenci jazzové tradice. Ta je přítomna v dynamické baladě „Rising From the Top“, bopové svižnůstce s výhonky klasiky „Clubs and Diamonds“ (a se strhujícím kontrabasovým sólem) a monkovsky i evansovsky rozkvetlé parádě „Trust“ (zde se vyznamená opět i Åman). Z poněkud jiného soudku je uchopení písně pop-soulové divy Sade „Love Is Stronger Than Pride“, kde panuje melodická zlomkovitost a drúzovitost, jakési obrušování a dynamizování melodie, přičemž se ale melodičnost nevytrácí. Skvělé jsou skladby, které čerpají zároveň z jazzové tradice i avantgardy. Takové jsou titulní „Resilience“, v níž pianista v improvizačním toku zcela rozvrátí na prvočinitele jednoduchý motiv, „Start and Stop, Stop and Start“, kde se střetává nabluesovělý Ellington s bezhraničně výbušným Cecilem Taylorem, či „Mother Earth Is All We Need“, v níž se elektrické piano (!) nakonec zahalí do psychedelického oparu. Nechybí ani inspirace lyrismem Bobo Stensona, švédské hvězdy ECM, ve skladbě „Skiss till Bobo“. Album pak nečekaně otevírá nejprogresivnější „Glömska av bly“, značně rozvolněný kus s mocným pnutím mezi jakoby zbloudilým klavírem, který hledá zapomenutou melodii, a brunátnou rytmikou.
Pozoruhodná je také dvojice skladeb, v nichž Landæus hraje i na podivný klávesově-dechový nástroj suzuki andes melodica. Ten dodává komornímu klavírnímu jazzu neobvyklou, a neobyčejně svěží barvu někde mezi syntezátorem a flétnou. „Simple Math“ tak získává na radostné hravosti a měkčí dynamice, v „Greed Ruined It For Everyone“ ozvláštňuje nu-jazzový tah a hitovou melodičnost.
Na CD se ještě skrývá bonusový track. Tím je sedmiminutová verze rozměrné skladby „The Dark Tree“ amerického pianisty Horace Tapscotta (1934-1999), řazeného kamsi do jazzového undergroundu. Pravidelná, hutná rytmika, řinoucí se melodické drúzy klavíru, jež se opakují a rozvíjejí, to vše nenechá posluchače v klidu. A jako bonbónek na závěr se vznítí výtečné a dlouhé sólo bubenice!
