Jazz Meets World, Novoměstská radnice Praha, 21. 10. 2024
Repertoár legendárního kontrabasisty a skladatele George Mraze oživily jazzové hvězdy Arild Andersen, Joey Baron a Richard Galliano spolu s osobou nejzasvěcenější, Camillou Mraz.
Arild začal nádherným sólem na úvod do krásné kompozice Wisteria, která byla odehrána v triu s nesmírně emotivní atmosférou. Poté Camilla koncert uvedla s trochou vzpomínek na její poslední společný pražský koncert s Jirkou a potvrdila nám také, že budou hrát hlavně autorské kompozice od George. Icicles byla následována skladbou Pebbles, která byla lehce upravená, protože si ji prý moc oblíbili během zkoušení. Joey Baron začal hraním na bicí holýma rukama a od poklidného úvodu se kompozice nádherně rozvíjela a přinášela radost, která vyzařovala ze scény. Bylo nádherné to napojení muzikantů poslouchat a užívat si ho plnými doušky. George musím docenit nejen jako skvělého interpreta, ale i jako výborného skladatele. Do popředí se dostal Arildův kontrabas, na který hraje vskutku nádherně a jeho projev mě nesmírně baví (viz třeba jeho nedávný excelentní koncert právě také na Novoměstské radnici). Před Sponge Magic, kterou George věnoval Joeymu Baronovi, se k triu připojil čtvrtý člen Richard Galliano. Arild opět rozvinul nádherné sólo a proběhla skvělá interakce s bicími – oba se na sebe dívali a intuitivně reagovali na hru toho druhého. Skutečná slast. V následující tklivé baladě Blues for Šárka, věnované dceři Šárce, Richard na akordeon vyjádřil všechen smutek světa.
Vystoupení pokračovalo vtipnou historkou při uvedení skladby Three Silver Hairs, k jejímuž napsání George inspirovalo to, že začal šedivět. Poté přišla na řadu kompozice od Camilly nazvaná Sad History, která byla původně baladou, ale George prý navrhl, aby ji hráli rychle, aby smutek rychle odezněl. A opravdu, po melancholickém úvodu pouze na piano se věcička pěkně rozjela a určitě žádný smutný příběh nepřipomínala. Joey zazářil v krátkém sóle a bylo vidět, jak moc ho celý koncert bavil. Camilla se představila i jako velmi schopná zpěvačka ve skladbě If You Go Away od Jacquese Brela. Jako předposlední zazněla věc opět od George, nazvaná Home. Byla poskládána z útržků, které si Camilla dovolila konečně dokončit a při zkoušení s ní experimentovali. Dojemné momenty obstaral hlas George, kterého nechali mluvit do hudby ze záznamu. Jednoduchá a krásná skladbička v C dur byla zcela povznášející. Úplný závěr koncertu patřil Enniu Morriconemu a slovutné Cinema Paradiso. Tak tohle byl pro mě až nečekaně krásný večer, který mě doslova nadchnul. Bravo!
Fotky: Ondřej Šimek