Sedm jazzových dní ze života klasického hudebníka...

Sedm jazzových dní ze života klasického hudebníka…

Naposledy editováno:

…tak by se dalo stručně charakterizovat debutové autorské album bulharského klavíristy a skladatele KONSTANTINA ILIEVSKÉHO. Zove se „7 Days of Life“ a vyšlo 10. září u slovenského labelu Hlava XXII.

Proč právě na slovenské značce? Protože autor je se Slovenskem úzce spjat; působí od roku 2020 v Symfonickém orchestru Slovenského rozhlasu jako dirigent a mimoto spolupracoval i se Slovenskou filharmonií a ŠKO Žilina. Ostatně znám je po celé Evropě právě jako dirigent. O to cennější je tato nahrávka, na níž se představuje jako interpret a skladatel, navíc s hudbou na pomezí jazzu, balkánské a vážné hudby, především pak minimalismu. Dvaatřicetiminutová stopáž obsahuje sedm emotivních skladeb, jež odrážejí zásadní životní zkušenosti skladatele. Pro Ilievského to byla zcela nová zkušenost:

Když jsem začal komponovat toto album, nějaké hraní nebo interpretování takové hudby nebylo to nejdůležitější, protože já nejsem jazzový hráč a dřív to byla taková výzva z pohledu klasického skladatele. Chtěl jsem napsat souvislé jazzové dílo – sedmivěté, kde je jazz vypsán do normálních not. Tak jako je někdy současná hudba extrémně složitá v zápisu, tak pro mě byla ta největší výzva tu představu, kterou jsem měl v hlavě, co všechno jsem chtěl v těch skladbách slyšet, zapsat přesně do not.“

Tuto představu pak naplnila společně s ním a jeho klavírem tato hvězdná slovensko-česko-bulharská formace:

Milo Suchomel – sopránsax

Nikolaj Nikitin – tenorsax

Peter Dobai – sopránsax

Robert Balzar – kontrabas, baskytara

Matej Štubniak – kontrabas

Kiril Stoyanov – bicí nástroje

Adam Hudec – elektronický klavír

Zajímavostí v nástrojovém obsazení jsou tři saxofony. Ilievsky k tomu dodává: „Ti tři saxofonisté nehrají nikdy v jedné skladbě spolu, takže v každé skladbě jsou maximálně dva saxofony.“ Nepřehlédnutelná je dvojice sopránek, což zvuk vyostřuje, pokaždé ale trochu jinak. Jednou je to víc do fusion, podruhé převládne až nymanovský minimalismus. A nebo oboje. To je příklad hned úvodní skladby „Teniulium Dhaferum“, kde k sopránce tvoří kontrapunkt tenor. Práce s proměnlivou dynamikou je tu (a ve všech skladbách) samozřejmostí!

In the Same New Mood

Nymanovskou naléhavostí je pak sycen track „Abandoned In Luxury“. Následující „Crossing Lines“ v sobě mísí zasmušile lyrickou melodičnost saxofonů a dramatičnost soudobé vážné hudby díky klavíru a posléze klavírnímu triu. „Twisted Corean Chick“ představuje chutnou fusion s funkovými groovy proměnlivé razance, s výtečnými sóly tenorsaxu a sopránky a špetkou asijského koření. Gejzíry jímavé lyriky i naléhavých emocí polévají „After Night Reflections“. Robustní saxy a klavír s plechově naléhavou podmalbou bicích kralují v „Just an Old Tune“. Album vrcholí skladbou „In the Same New Mood“, v níž se pojí lyrické imprese klavírního tria s nymanovsky minimalistickým vzepětím se saxofony, kdy se hudební tok rozbouří, strhne břehy a tóny posluchače zlijí až na kost…

Sedm jazzových dní ze života klasického hudebníka...

Sedm jazzových dní ze života klasického hudebníka…

zvuk
obal
hudba
Hodnocení čtenářů18 Hlasů
4.7
Hodnocení