29. ČERVNA 2024, AS-SAWÍRA (ESSAOUIRA), MAROKO
Poslední festivalový večer jsem opět strávil na hlavní stagi a začal jsem ho vystoupením Buiky. Ta předvedla svou elektrizující flamenco show se „soulem“. Přival energie přibrzdila jen tehdy, když se moc rozpovídala a začala rozvíjet své teorie o tom, že vlastně nejsme skuteční. Zpočátku to bylo vcelku roztomilé, ale pak to přešlo do příliš ezoterické roviny. Čert to vem, když Buika zpívala, běhal mi mráz po zádech i během marockého letního večera. Živelná energie všechny doslova ohromila a pohltila a jednalo se o jeden z nejsilnějších zážitků z celého festivalu. Když se k ní přidal i Niño de los reyes a mohli jsme si ještě jednou na festivalu užít jeho tance, bylo vymalováno.
Byl jsem zvědav, zda mě Bokanté dovedou zaujmout více než před třemi lety v Temešváru. Na festival Gnaoua jejich směsice afro beatu a různých dalších vlivů smíchaných dohromady zapadla tak nějak lépe a nakonec z toho bylo vcelku příjemné vystoupení, které mi docela sedlo. Napjatě jsem očekával jejich společné vystoupení s maalemem Hamidem El Kasrim…
Hamid El Kasri se těšil snad největší odezvě místního publika, jakou jsem zaznamenal. Přišlo mi až neuvěřitelné, jak jeho vystoupení všichni místní žrali a sborově zpívali nápěvy s Hamidem. Od teenagerů až po dospělé, nadšeni byli všichni bez výjimky, včetně mě. I Michael League s celými Bokanté si vystoupení po straně pódia náležitě užívali a ještě nasávali atmosféru na pozdější společný výstup. Na ten nakonec také došlo po několika maalemových přídavcích. Nebyla to špatná kombinace, ale musím říci, že ze všech těch festivalových fúzí mě nakonec nejvíce zaujala ta páteční.
Gnaoua festival byl pro mě nesmírně obohacujícím zážitkem a dopomohl mi rozšířit si obzory o další zajímavé hudební formy a především nabídl vydařené fúze mezi různými hudebními styly, tradicemi a kulturami.
Fotky poskytli pořadatelé festivalu Gnaoua.